| Odpovědi Petra Čecha zde |
Dopoledne trénink na Strahově, oběd a po něm soukromé záležitosti u notáře.
Potom se už Petr Čech posadil v hotelu Praha k počítači a velmi ochotně odpovídal na otázky čtenářů v on-line rozhovoru.
"Fotbal není jen o čutání, ale vyplývá z toho i spousta povinností," podotkl gólman, který se v Praze s národním týmem připravuje na sobotní kvalifikační utkání s Finskem a středeční v Andoře.
Ke stolu si objednal capuccino a minerálku. K domluvené hodině přidal dalších třicet minut a pokud by nemusel na další reprezentační trénink, snad by s fanoušky rozmlouval ještě teď.
Drtivá většina dotazů se týkala klubu, jen pár lidí se ptalo na blížící se kvalifikaci o mistrovství světa 2006.
Kdo je kromě krajana Jiřího Jarošíka v Chelsea jeho největší kamarád? "Musím jich vybrat několik," zdůraznil a jmenoval Smertina, Terryho, Gudjohnsena, Ferreiru či Makeleleho.
Také potvrdil, že na léto chystá do Prahy akci, na níž by vystupoval on a jeho kluboví spoluhráči. "Jednáme o tom a rádi bychom pro české fanoušky něco připravili."
Nepočítá s tím, že by měl v blízké budoucnosti přestupovat do ještě významnějšího klubu než je Chelsea. Čtenáři mu díky jeho vynikajícím výkonům v Premier League a Lize mistrů předhazovali slavné Real Madrid, Barcelonu či Manchester United.
"Myslím jen na Chelsea, protože věřím, že brzy můžeme být evropským mužstvem číslo jedna. A pak by bylo nemožné přestoupit do mužstva s většími ambicemi."
Za svou krátkou kariéru už dokázal hodně. Navíc teď na jaře míří za anglickým titulem a má naději i na triumf v Lize mistrů. Přesto odmítl, že by u něj hrozila ztráta motivace.
"Vždyť kromě titulu mistra Evropy do jedenadvaceti let jsem nevyhrál nic s národním týmem. A to je pro mě velká motivace," podotkl. "A co se týče klubu, mám jen pohár za vítěství v Carling cupu, takže mi toho ještě spousta chybí."
Dvaadvacetiletý Čech vzal on-line rozhovor profesionálně. Na vážně kladenou otázku, reagoval vážně. Na vtipnou vtipně.
Jako třeba na tu od zlínského čtenáře, který ji napsal v místním nářečí. Zněla takto:
"Tož chtěl jsem se ťa zeptať, estli když chytáš v téj Angliji, co sú ty lidé tak blízko tému trávni, no prostě estli ti na záda neplivajú."
Čech reagoval pohotově: "Tož neplivajú."
Poradil si i s pozváním na rande. Podle zanechaného telefonního čísla poznal, že se jedná o čtenářku žijící v Nizozemsku. "V Holandsku nikdo jinej není? Ženatí pánové se na rande přece nezvou..."
Čech se ženil už v jedenadvaceti. Na dotaz, jestli ho víc poslouchá manželka Martina, nebo pes Max, reagoval: "Jednoznačně Max."
