„Těším se hodně. Je to návrat tam, kde jsem začínal trenérskou kariéru a kde jsem prožil část fotbalové. Přijde rodina, kamarádi. Doufám, že uděláme divákům radost,“ zve Červenka na sobotní utkání proti Jablonci (od 15 hodin), které přepůlí základní část soutěže.
Ve Zlíně zvládl rodák z Újezdce u Luhačovic nejvíce prvoligových zápasů (114), v historicky nejúspěšnější klubové sezoně 2016/17 korunované triumfem v Českém poháru a postupem do Evropské ligy asistoval Bohumilu Páníkovi. Sobotní partie bude jeho dalším významným fotbalovým milníkem.
V pozici hlavního trenéra prvoligového mužstva Červenka ještě neprohrál. Začal šťastnou bezbrankovou plichtou v Olomouci, v Pardubicích zvítězil Zlín venku poprvé v sezoně a teprve podruhé z minulých 40 utkání, mezitím postoupil přes Ostravu do jarního čtvrtfinále MOL Cupu. Vše umocněno třemi čistými konty u celku s nejhorší obranou v soutěži.
„To jsme vůbec nečekali. Dostali jsme šanci s tím něco udělat, tak jsme se o to pokusili. Dát do toho energii, duši, zlínské srdce, které v realizáku máme,“ zmínil Červenka svoje pomocníky.
Po devítce s nulou. Je to zásluha Dostála, oddechl si Červenka po zlínském debutu |
Z druholigové Kroměříže si přivedl asistenty Lukáše Motala s Ivo Světlíkem. K mužstvu se vrátili kondiční trenér Michal Molek a kouč brankářů Ota Novák. Novou tváří se stal Aleš Hellebrand. Otec ligových záložníků Patrika a Jana Hellebrandových, kteří hrají v Českých Budějovicích, respektive Zbrojovce Brno, dostal roli vedoucího týmu.
„Bavím se s ním jako se všemi kluky z realizáku. Jeho slovo má stejnou váhu,“ říká Červenka.
Až na Světlíka, bydlícího ovšem kousek od krajské metropole, mají všichni členové nového realizačního týmu přímou historickou vazbu na zlínský klub, ať už jako bývalí hráči, nebo trenéři.
„Znají prostředí. Ví, jak to tady chodí. Všichni jsou strašně pozitivní. Každým zápasem nám roste sebevědomí. Přesvědčili nás, že tomu musíme věřit, že na to máme, a ono to přišlo,“ líčí ofenzivní záložník Vukadin Vukadinovič, který Červenku pamatuje jako Páníkova pobočníka. Totální obrat o 180 stupňů nikdo nečekal. Ani on. „Po Boleslavi jsme byli v lockdownu. Všichni jsme měli hlavy dole. Bylo těžké se z toho dostat. Trenér nás hodně povzbudil. Přineslo to ovoce.“ Když srbský rychlík mluví o novém vládci zlínské kabiny, zmiňuje a zdůrazňuje spojení dvou slov – pozitivní energie.
„Srší z něj,“ vnímá Vukadinovič. „A když se něco nepodaří, snaží se to řešit pozitivně. Celý realizační tým je skvělý, povzbuzuje, věří. Proto to tak na hřišti vypadá,“ popisuje Vukadinovič grandiózní proměnu mdlé a chaotické tlupy v organizovanou smečku obětavě bojující o každý míč.
Zlín ji přetavil ve čtyři body. Z předchozích dvanácti kol pod taktovkou Pavla Vrby přitom vytěžil jen šest nuzných bodů. Okamžitě po jeho vyhazovu utěsnil díry v děravé obraně, místo posměšků na něj náhle ze všech stran prší slova uznání. Červenka je ale odráží. Euforie není na místě.
„Kluky pochválím. Odehráli dobré zápasy, ale v kontextu sezony, jak je dlouhá, jsme nedokázali vůbec nic. Je to jen dílčí úspěch. Když nebudeme pokračovat dál, je to k ničemu,“ připomíná Červenka, že i přes vzepětí posledních dnů se Zlín pořád topí na dně tabulky. „Tohle nadšení, pojetí hry musíme udržet.“ Prvořadé jsou výsledky. Lepší dojem ze hry se může dostavit podle Červenky až v klidnějších příčkách. Po sobotě může Zlín po sedmi kolech opustit poslední místo, na které se sesunul po zářijovém domácím fiasku s Plzní (1:7).
Musí však porazit Jablonec, což se mu naposledy podařilo v lize před 21 zápasy a více než 15 lety. Poslední domácí vítězství nad Severočechy se dokonce datuje do 10. září 2005 a jako hráč ho zažil na Letné i Červenka.
„Statistiky nesleduji. Vím jen, že Jablonec je neoblíbený. Je potřeba s tím něco udělat,“ prohlásil Červenka. Co? „Vyhrát!“
Obejít se ale musí bez pilíře obrany, kamerunské žuly Didiby.
„Věřím, že to nebude tak velký zásah do sestavy, jak by si někdo myslel,“ prohodil Červenka. V pořádku jsou už González i Kolář.