Po výhře nad Příbramí už jste věřil, že jste zachránění. Pět kol před koncem ovšem máte na patnácté České Budějovice náskok jen sedmi bodů.
Porážkou s Blšany jsme zase, bohužel, trochu oživili myšlenky na boj o záchranu. Lhal bych, kdybych říkal, že ne. Ale kvůli jedinému vyloženě nevydařenému zápasu na jaře nesmíme klesnout.
Hodně napoví už příští zápas, v němž v neděli jedete právě do Českých Budějovic.
Věřím, že ten bod, pro který tam jedeme, získáme, a pak už tu sezonu v klidu dohrajeme.
Právě z Budějovic jste před třemi a půl lety do Jablonce přišel. Máte ještě na tamní klub nějaké vazby?
Pár hráčů, se kterými jsem hrával, tam ještě působí, občas si s některým zavolám, ale to je všechno.
Stejně jako nedávno pro Brno, bude asi i pro Jihočechy tento zápas zápasem roku. Jestli si chtějí udržet naději na záchranu, musejí vyhrát. Jste na to připraveni?
Myslím, že ano. Na tamní prostředí si dobře pamatuji, vůbec není bouřlivé. Když se domácím nebude od začátku dařit, fanoušci je dopředu nepoženou.
Vám se ovšem venku moc nedaří. Doma jste téměř neporazitelní, ale na cizích hřištích jste ještě nevyhráli. Proč?
Ale venku už jsme pětkrát remizovali, takže na bod, jak už jsem říkal, si moc věříme. U soupeřů hrajeme hodně defenzivně, spíš se snahou nedostat gól, a proto se nedostáváme do tolika šancí.
Po odchodu Semana se uvolnilo jedno místo v útoku. Rezervuje ho trenér Hřebík pro vás?
Jsem zvědavý, jak to trenér rozhodne. Je fakt, že toho dopředu na výběr moc nemáme. Myslím, že budu hrát spíš ofenzivněji, do obrany už se teď asi nevrátím.