Čerstvě plnoletý Martinelli budí pozornost. Během osmi dnů stihl ve dvou zápasech za Arsenal, kam v létě z rodné Brazílie přestoupil, nastřílet čtyři góly a fanoušci začínají být zvědaví.
Kam to tenhle rychlík s dětským výrazem dotáhne?
Kolik gólů nastřílí?
A kde se vlastně Gabriel Teodoro Martinelli Silva, jak zní jeho celé jméno, v Londýně vzal?
„Už v přípravě byl perfektní,“ připomněl trenér Unai Emery, který mu dal v Arsenalu šanci. „Musel si na ni počekat, zůstat hladový a ukázat, co v něm je.“
Což teprve osmnáctiletý talent zatím plní dokonale.
Při premiéře před domácími fanoušky minulý týden dvěma trefami přispěl k vítězství nad druholigovým Nottinghamem (5:0) a ve čtvrtek večer mu proti belgickému Lutychu stačila čtvrthodina k tomu, aby se stal nejmladším střelcem, který kdy za Arsenal dal dva góly v jediném pohárovém utkání.
Po pauze navrch přidal asistenci u branky Ceballose a daleko nebyl ani od hattricku.
„Nemanželský syn Pelého a Romária,“ vyťukal jeden z nadšených fanoušků na Martinelliho poněkud chudé anglické wikiheslo.
Přitom jeho příběh je velmi zajímavý, poutavý. A trochu jiný, než u většiny dalších talentovaných brazilských mladíků.
Stejně jako spousta z nich sice začínal na ulici, fotbal hrál na oprýskaných betonových pláccích, kde dennodenně piloval techniku. Všimli si ho v akademii Corinthians, kam v deseti letech také nastoupil, jenže nevydržel dlouho.
Jeho otec získal práci v městečku Itu, kam odstěhoval celou rodinu a Gabriel přestoupil do místního klubu Ituano.
„Všechny nás okamžitě zaujal, byl sice mladší a menší než jeho spoluhráči i protihráči, a tak nehrál všechny zápasy od začátku,“ vzpomínal jeden z jeho prvních trenérů Luiz Antonio pro server The Athletic. „Ale jakmile nastoupil, vždycky dal gól nebo nějaký připravil.“
Martinelli vynikal nesmírnou dravostí, byl mrštný, nepolapitelný. V mládežnických kategoriích nasázel za Ituano 64 gólů v 94 zápasech, v jednom týmu hrál s Joaem Felipem, který je pouze o šest dnů mladší a který od září patří pražské Slavii.
Na stáži v Manchesteru, kterou Martinellimu domluvil jeho agent Marcos Casseb, se dokonce představil v přípravném duelu proti Lincolnu vedle Masona Greenwooda, jednoho z největších talentů současných United. A později se do Manchesteru ještě třikrát vrátil.
Pokaždé tam trénoval týden nebo dva, učil se jazyk a pokukoval po velkých hvězdách. Dodnes koluje po internetu jeho fotografie s Paulem Pogbou, kterou si na památku pořídil.
Doufal, že prorazí jako jeho idol Cristiano Ronaldo, který se v dresu United stal globální superstar, jenže Martinelli konkrétní nabídku nikdy nedostal. A proto začal hrát dospělý fotbal doma v Brazílii. V Ituanu.
„Navzdory svému mladému věku byl naším nejnebezpečnějším hráčem. Bylo mu sedmnáct, ale na hřišti působil nejméně o deset let starší,“ vybaví si kouč Vinicius Bergantin, jenž ho před rokem vytáhl do áčka a Martinelliho vzestup v mnohém urychlil.
I když za Ituano nastupoval až ve čtvrté nejvyšší soutěži, trenér brazilské reprezentace Tite si Martinelliho vybral a pozval ho na přípravný kemp před červnovým turnajem Copa América. A Martinelli si zase z mnoha nabídek z Evropy vybral Arsenal.
„Děkuji Bohu za tuhle příležitost. Dostat se do Evropy, navíc do tak velkého klubu, jakým je Arsenal, byl vždycky můj sen,“ prohlásil a i zprvu skeptickým příznivcům rychle naznačil své možnosti.
Přímočarost, rychlost i pohotovost. V zápase proti Chicagu dal svůj první gól za Arsenal ramenem a instinkt střelce potvrdil i při svých premiérových soutěžních startech.
Ač se lépe cítí jako levé křídlo, na hrotu útoku dal třeba i dva parádní góly hlavou. Výběr místa má skvostný, v soubojích přes drobnější postavu působí silně. Prosadí se také proti kvalitnějším soupeřům?
První dojem udělal Martinelli skvělý.