Na tom se ostatně shodla většina slávistů, kteří za poslední rok čelili několika top protivníkům. Namátkou: Petrohrad, Sevilla, Chelsea...
„Dortmund ale herním projevem patří mezi ty nejšpičkovější týmy. V základní sestavě měl devět extrémně rychlostně vybavených hráčů, v tom byl největší rozdíl,“ uvedl kouč Jindřich Trpišovský.
„Když Sancho a spol. zapnou směrem dopředu, je to neskutečnej kvapík, hrozně těžko se honí i s balonem,“ líčil záložník Lukáš Masopust.
Právě ofenzivní kvartet v čele s Jadonem Sanchem dělal slávistům velké potíže. Julian Brandt, Marco Reus a ano, hlavně Ašraf Hakimí, autor obou branek.
Marocký fotbalista začal na beku, pak si prohodil pozici s Raphaelem Guerreirem a během zápasu vystřídal snad všechny posty v záloze. Slavii zasadil rozhodující údery z bleskurychlých protiútoků.
„On je asi to nejrychlejší, co jsem proti nám zažil. Tak rychlého hráče jsem nikdy nebránil. Myslel jsem, že proti němu stojím a on jede na motorce, na dvanáctistovce,“ smál se Bořil.
„Možná jen Angličan Sterling je rychlejší,“ přemítal slávistický bek.
Se spoluhráči moc dobře tušili, co je čeká, vždyť před Ligou mistrů vtipkovali, že jim videoanalytik pouští ze zápasů Dortmundu zrychlené záběry.
„Viděli jsme, že jsou extrémně rychlí. Sprintů bylo hodně, bylo to docela výživné. Zatímco Inter si to spíš dával do nohy, Borussia chodila hned do sprintů. Je vidět, že jsou trochu dál než my,“ poznamenal Bořil.
„Ale myslím si, že jsme se s tím popasovali dobře. Nemáme se za co stydět,“ dodal.
