Zpracoval si dlouhou přihrávku od Jasmina Ščuka a v tu ránu byl sám před brankářem Soldem. Jenže hodně blízko u něj, složitá situace. Skalák však nepanikařil, báječně míč zasekl a levačkou pohodlně skóroval. Nádherný okamžik!
"Celý den jsem věřil, že dnes půjdu sám na branku. A chystal jsem se, že to budu řešit kličkou," prozradil Jiří Skalák, jak mu vyšly plány, když po výhře 4:0 na hřišti soupeře dorazil mezi novináře.
To se dá, takhle si dopředu plánovat řešení gólové šance?
My jsme věděli, že by na soupeře mohly platit kolmé pasy za obranu, trenér nás na to připravoval. A také bylo jasné, že domácí tým musí vzhledem k prvnímu výsledku útočit. Proto jsem tušil, že by se ten samostatný nájezd mohl urodit.
Branka vypadala moc pěkně.
Povedlo se mi míč zaseknout a oklamat tím gólmana. Pak už jsem věřil, že to trefím.
Předtím, než jste skóroval, měl dvě šance i soupeř. Když inkasoval, hodně ho to nalomilo.
Nám ta první branka hodně dodala sebevědomí. Bylo jasné, že oni musejí minimálně dvakrát skórovat, aby se dostali minimálně k penaltám. A to už je těžké.
Nakonec jste vyhráli 4:0 a zápas proměnili tak trochu v exhibici.
Ve druhé půli bylo po našem druhém gólu na trávníku už jen jedno mužstvo. Navíc se nám i podařilo ušetřit nějaké síly na víkendový ligový zápas v Jihlavě.
Co říkáte své bilanci? Dva zápasy v novém klubu a dva góly...
Klidně jich mohlo být i víc, kdybych další situace vyřešil líp. Ale ne, zůstanu pokorný.
Hodně diváků při vašem jasném vedení odešlo. Ale vnímal jste domácí kotel? Ten fandil pořád stejně, až do konce.
Tak to jsem si všiml a opravdu před nimi klobouk dolů. Diváci odcházeli a kluci v kotli pořád neúnavně zpívali ty svoje chorály.
Postup, takže konečně dovoleno mluvit i o Lyonu, vašem dalším soupeři.
Já jsem stoprocentně věřil, že tady neprohrajeme a že si proti Lyonu zakopeme. Je to samozřejmě soupeř s obrovskou kvalitou, už jsem proti nim hrál za Spartu. Po výsledcích 1:2 a 1:1 nám to tehdy těsně nevyšlo, třeba se to podaří teď, ve fotbale se může přihodit cokoliv.
