Daučík a Daučík
Kapitán Slavie Ferdinand Daučík přebírá v roce 1938 v Budapešti trofej pro vítěze Středoevropského poháru.
Ferdinand a Janko. Táta a syn.
V roce 1948 emigrovali z Československa, na loďce přejeli řeku Moravu a utekli do Rakouska, odkud se dostali právě až na Pyrenejský poloostrov. Táta, slavný meziválečný kapitán fotbalové Slavie, kterému kvůli světlému pramínku v jinak tmavých vlasech přezdívali Gándhí, se prosadil jako trenér.
Betis - Spartave čtvrtek od 18:45 ONLINE |
Vedl dokonce i slavnou Barcelonu, což byla velká věc. Do Betisu se dostal v roce 1960 a na synovi, kterému bylo sedm let, když s rodinou utíkali před komunisty, začal stavět.
Janko to pak dotáhl až do Realu Madrid, kde si zahrál se slavnými osobnostmi Di Stéfanem, Puskásem či Gentem. V obrovské konkurenci se však na hřiště dostával málo, protože střídat se tenkrát ještě nesmělo a přednost dostávala velká jména.
„Vyprávěl mi, že měl nastavenou smlouvu podle odehraných zápasů a nastřílených gólů. Když hrozilo, že si platově polepší nebo dostane prémie, tak prostě nehrál. Kvůli tomu se obul do prezidenta Santiaga Bernabeua,“ líčil slovenský novinář Mojmír Staško, jenž napsal knihu o tátovi Ferdinanovi.
Janko Daučík. Čechoslovák, jenž v Realu Madrid kopal s Di Stéfanem |
Střet s nejvyšším mladý Janko logicky odnesl vyhazovem a působil v menších španělských klubech.
V Betisu předtím během dvou sezon nastřílel dvacet gólů. V jedné kabině se tenkrát potkal například s Luisem Aragonésem, pozdějším trenérem španělských mistrů Evropy.
