Stal se vedoucím mužstva a teď měl jako zvěd na stadionu v Alkmaaru důležitý úkol: přivézt detailní informace o neznámém kazašském týmu Kajrat Almaty. Čtvrtečnímu soupeři Hanáků ve 3 .předkole Evropské ligy.
Když jste viděl Almaty naživo, říkal jste si: Jo, tohle bychom mohli zvládnout?
Myslím si, že obě mužstva by pro nás byla hratelná. Pokud budeme hrát tak, jak jsme hráli se Slavií, s Plzní, tak mužstvo má kvalitu na to, aby postoupilo.
Co byste u Almaty vypíchl?
Že mají propracovanou defenzivu, zkušené mužstvo. Pohárová utkání zvládli výborně takticky, ale okénka tam byla, a doufám, že jich dokážeme využít. Zkušenosti byly oproti Alkmaaru evidentně znát. I co se týče taktického zdržování a tak, to měli zmáknuté dokonale.
Drželi se disciplinovaně plánu?
Od první minuty bylo vidět, co chtějí hrát, a drželi se toho celých devadesát minut. Nahrával jim výsledek z prvního utkání. Teď je to 0:0, ale myslím si, že k tomu přistoupí stejně, jako kdyby měli něco nahraného, protože pro ně bude důležité nedostat gól a popřípadě z brejkových situací, které mají hodně silné, nějaký vytěžit, takže to musíme eliminovat.
Vychází z hlubšího bloku?
Neřekl bych, že mají blok hlubší, ale že ho mají hodně hluboký. Vyloženě spoléhají na rychlou přechodovou fázi. Snaží se mít do sedmi vteřin akci zakončenou, zase to postavit zpátky a stáhnout se.
Takže se chystáte na dobývání?
Porovnal bych to se Slavií, která byla ještě organizovanější, zodpovědnější v návratové fázi celého mužstva. Na to, že Almaty hraje z hlubokého bloku, má tam mezer docela dost. Budou rozhodovat standardní situace.
Měl Alkmaar k postupu daleko?
Daleko k postupu neměl, protože šance si vytvářel. Akorát jejich řešení bylo vždycky ne šťastné. Ale příležitosti měli. Za stavu 0:0 jim neuznali gól pro ofsajd, pak dostali gól z úplně sporné penalty. Bylo to otevřené. Kdyby byl uznaný první gól, tak si myslím, že to klidně skončilo 4:0 pro Alkmaar, protože by Almaty znervóznělo a kulisa byla výborná. Diváci by hnali domácí za dalším gólem. Ale dopadlo to tak, jak to dopadlo, a uvidíme, jestli pro nás bude lepší, že postoupilo Almaty.
Podle jména je největší hvězdou veterán Aršavin. Ale možná byste zmínil jiné hráče...
...kapitána Islamchana. Byl výborný, naběhal spoustu kilometrů ve sprintu. Technicky vybavený. Plus levé křídlo – Brazilec Isael. Ti dva mají obrovskou kvalitu jeden na jednoho rychlostně. A jsou fyzicky vyspělí.
Vás to už na hřiště netáhne? Pohárové zápasy jsou vždy speciálním zážitkem.
Ne, já to přeji klukům. Vybojovali si to. Pro mě je to nová výzva z funkcionářské pozice. Těším se na to, ale že by mě to táhlo na hřiště... Spíš ožívají vzpomínky, že pohárová utkání byla super.
S rolí vedoucího mužstva jste se už sžil? Byl to skok?
Ani ne. Jsem zvyklý, když byla nějaká akce, něco zařizovat. Nové věci jsou spíš teď, co se týče pohárových utkání, starosti kolem. Ale jsou to příjemné záležitosti.
Nemrzí vás, když jste pomohl Olomouci vykopat před dvěma lety návrat do ligy, že už jste kvůli zranění nehrál ani minutu?
Nepustilo mě to na hřiště, nemrzí to, tělo si samo řeklo. A tím, že sezona skončila takhle úspěšně a kluci to zvládli úplně perfektně, tak nebyl žádný tlak, že jsem byl zraněný a nehrál jsem. Odcházelo se mi úplně v klidu s čistým svědomím, že to svoje už člověk odkopal a tělo řeklo, že nemůže. Skončil jsem u plastiky obou třísel. Teď budu doufat, že postoupíme a užijeme si další pohárové kolo.
Což by mohl být FC Sevilla. Motivace navíc!
Na jednu stranu motivace, na druhou zklamání, že kdybychom udělali první krok, tak další krůček bude... Šance postoupit přes někoho jiného do základní skupiny by byla větší než přes Sevillu. Takhle by to znamenalo s největší pravděpodobností stopku, ale zázraky se dějí. Důležité je zvládnout dvojutkání s Kazachy.
Už je to devět let, co jste se pokoušel se Sigmou dostat přes Everton do skupiny Evropské ligy. Jaké vzpomínky ožívají?
Vybaví se mi celé to tažení – Reykjavík, Aberdeen, Everton...
Začněme postupně: Reykjavík.
Bylo vidět, že je to pro spoustu našich hráčů první utkání v pohárech, byli jsme hodně nervózní. Doma jsme srovnávali na 1:1, trefil se krásně Rossi. Jeli jsme tam, že musíme vyhrát, nebo vstřelit nějaký gól, že 0:0 nestačí. Ruda Otepka nám pomohl gólem, pak už jsme to zvládli.
Aberdeen.
Jeli jsme tam jako outsider. Krásně jsme si utkání užili, vyšlo nám úplně excelentně. Nikdo neočekával, že vyhrajeme 5:1, ještě venku.
Everton.
To už byla odměna. Ale spíš převládlo zklamání. U nich jsme za třicet minut měli dvě tři šance, nedali jsme je a pak to skončilo výpraskem 0:4, řekl bych i nezaslouženým. Bylo vidět, že Everton je zkušené mužstvo. Je to o první brance, že by třeba znervózněli. Ale zážitky krásné.
Nejkrásnější?
Ještě mi naskakuje, jak jsme postoupili přes Dortmund. Hrál tam tehdy Honza Koller, Tomáš Rosický. Tahle utkání ožívají v paměti. Všechna utkání ale měla svoje kouzlo, něco do sebe, člověk na ně rád vzpomíná.
Jak vidíte kvalitu středních obránců Sigmy Jemelky se Štěrbou? Podařilo se jim zacelit díru po Urošovi Radakovičovi?
Dvojice je mladá, Uroš měl zkušenosti už ze zahraničí a laťku nasadil hodně vysoko, co se týká náročnosti. Je to o tom, aby se Honza Štěrba taky vyhrál, získal klid, nabral zkušenosti, protože toho doposud nemá v lize moc odehraného. Je to spíš o zkušenostech.
Nebojíte se, že stejně jako vám tehdy proti Reykjavíku budou sigmákům zkušenosti chybět?
Zkušenosti hrají roli, ale říkám si, že tohle mužstvo má potenciál a všichni chtějí jít do zahraničí. Kde jinde zkušenosti sbírat než teď?
