„Celou kvalifikaci jsem prožil v pozici dvojky, takže je to velká změna. Mentální nastavení se změnilo,“ pokýve hlavou opálený čahoun, pro kterého dostal turnaj i aktuální soustředění v Benicích u Prahy nový náboj. „Ale když přijde šance, člověk ji musí chytit. To platí ve fotbale i v životě.“
Kdy jste zjistil, že původní jedničku, sparťana Matěje Kováře, trápí zranění a jeho role může připadnout vám?
Já se to dozvěděl až po nominaci. Byl jsem na dovolené, najednou mi volá Petr Kouba, trenér brankářů... Vysvětlil mi, jaká je situace, co se stalo. Pak jsem zase nejdřív nevěděl, že nepojede ani Tonda Kinský, protože na sraz normálně přišel, zdravili jsme se. Až pak jsem viděl, že je tam i Vláďa Neuman z Karviné, tak si říkám: Počkat, čtyři brankáři, to je nás tady nějak moc, ne?
A vy jako číslo jedna. Příjemné pocity, nebo i nervozita?
Spíš příjemné pocity. Dlouho jsem nechytal, těším se na to. Kdykoli jsem za jednadvacítku nastoupil, vyšlo mi to.
Další změna v bráně: po Kovářovi vypadl před Eurem i Kinský, náhrada je z Karviné |
Proč jste vlastně na hostování ve Stockportu, který hraje čtvrtou anglickou ligu, proseděl velkou část sezony na lavičce?
Začal jsem jako jednička, pak jsem se zranil, dva měsíce jsem byl mimo. Když jsem se vrátil, tým pořád vyhrával, brankář nedělal chyby... Kdo sleduje fotbal, ví, že v takové situaci trenér prostě gólmana nemůže posadit. Když nepočítám přáteláky za zavřenými dveřmi, tak ligové utkání jsem chytal naposledy loni v říjnu.
Bylo těžké to přijmout?
Jasně. Když jde člověk na hostování, je tam proto, aby chytal.
Brankář Vítězslav Jaroš na tréninku fotbalové reprezentace do 21 let.
Jste připravený, že asi narazíte na zjednodušený pohled fanoušků? Nechytal ani čtvrtou ligu, a teď má držet jednadvacítku.
Tak to přece ve fotbale funguje. Dvojka zkrátka nechytá, není to tak, že naskočí na deset patnáct minut jako náhradníci do pole. To platí všude, s tím nic neudělám.
Vy navíc patříte Liverpoolu, kde je cesta do brány hodně složitá. Jakou máte pozici?
Uvidíme. Měl bych nastoupit do přípravy, pak se bude řešit, co dál. Třeba se povede najít hostování, možná ale budou chtít, abych zůstal.
S Karosou do Bretaně, místo ionťáku Vitacit. Vzpomínky maséra reprezentace |
Jako trojka?
Je to možné. Hodně bude záležet na přípravě, když se tam člověk ukáže, zalíbí se trenérovi, může se v týmu usadit.
Není lákavější jít někam, kde budete chytat pravidelně?
Hrát chce každý, to je jasné. Navíc po sezoně, kdy jsem toho moc neodchytal. Zvykl jsem si na ostrovní život i na fotbal, takže když přijde dobrá nabídka odtamtud, rád zůstanu. Ale nebráním se ničemu.
Hostovat jste byl už potřetí. Jak bedlivě vás Liverpool sleduje?
Mají manažera, který se stará o hráče na hostování. Často píše, volá, to samé trenéři gólmanů. Jsme v kontaktu každý týden, koukají na zápasy a i když člověk nehraje, zeptají se, jak se daří, jestli je šance, že půjdu do brány... Zajímají se.
