„Díval jsem se znovu na závěrečný nepovedený zápas s Izraelem a psal jsem si poznámky, které využiju do další práce,“ líčil trenér v pondělí na Strahově při setkání s novináři. „Budu je mít připravené pro kluky, kteří budou pokračovat i v příštím cyklu.“
Tak povídejte: na co jste při sledování přišel?
Že utkání hodně ovlivnilo psychické nastavení některých hráčů. Odvaha nám hodně chyběla, přitom ji samozřejmě po hráčích chceme. Bavili jsme se o tom, oni si to sami uvědomují. Ale u některých se to opakuje, takže jestli se chtějí posunout dál, musí na to umět reagovat. To ale platí i pro nás trenéry, musíme se snažit je od toho oprostit, i když je to hodně složité. Stačila třeba jedna nepovedená akce a někteří hráči byli pět deset minut nepoužitelní.
KOMENTÁŘ: Sebevědomí nemá končit u výroků. Změňme uvažování hráčů |
Našel jste důvod?
Opakuje se nám to v důležitých zápasech, třeba v obou barážových zápasech proti Islandu. Posledních deset minut jsme se nechali zatlačit, i když jsme měli hru ve své moci. Zalezeme a už nemáme herní kvalitu, hrajeme moc jednoduše, i když na nás soupeř úplně netlačí. Platilo to i proti Izraeli: v defenzivní fázi jsme byli lépe organizovaní, soupeř nám dovolil určitá okénka kolem šestnáctky, ale nebyli jsme schopní vybrat správné řešení. Relativní příležitosti, které nejsou vidět na první pohled, jsme nevyužili. Chyběla nám nadstavba, měli jsme minimum pokusů projít jeden na jednoho.
Čím to?
V prvních dvou utkáních hráči ukázali, jak moc jsou motivovaní, v posledním utkání už ale motivaci přebila obava: hlavně, ať neudělám chybu. To si sebou možná nesou z ligy, protože spousta z nich hrála o sestup. A který tým jako jediný hrál i o záchranu odvážně a vzal to za opačný konec? Pardubice. Od nich jsme měli dva stopery, kteří se předvedli v hodně dobrém světle.
Po zápase jste vzal zodpovědnost na sebe. Co byste zpětně udělal jinak?
Určitě bych neměnil základní sestavu, ale střídat jsem měl jinak. Dostat do hry kluky, kteří v sobě měli emoce. Pokud jde o hráče, které jsem se rozhodl šetřit, měl jsem k tomu důvody: třeba Červ jel proti Němcům úplně nadoraz, v 80. minutě střídal pro křeče, už předtím měl zdravotní problémy. Sejk hrál výborně, ale posledních deset minut proti Němcům vypadal stejně jako Angličan Gordon v minulém zápase s Portugalskem: měl takové křeče, že skoro nemohl chodit. Kvůli kartám jsem šetřil Šulce, který šel až do druhého poločasu.
Zklamaní fotbalisté českého výběru po prohře s Izraelem
Neváhal jste, jestli je radši neposlat do hry od začátku?
Hráč vám vždycky řekne, že chce hrát - nikdy neřekne, že je unavený. Ze zkušeností přitom víme, že když se jim nastřádají menší šrámy, pak se to sečte. Někdy je potřeba rozmělnit síly. Ale pokud nám někde chyběla v posledním zápase kvalita, tak u krajních hráčů, hlavně obránců. Mohla to způsobit větší únava - oba hráli předchozí zápas celý, Gabriel odehrál celá utkání dvě. To mohlo hrát roli, ale všichni hráči měli být odvážnější. Kolikrát jsme třeba získali míč na útočné polovině a dávali ho zbytečně do klidu - nabízelo se vytěžit z toho šance.
Nestáhl jste předčasně třeba Kušeje, kterému se předchozí dva zápasy vydařily?
Měl znovu hrozit pohybem, což se podařilo tentokrát jen částečně. Docházely mu síly. Mohli jsme střídání posunout na další minutu, ale už jsme měli jeden časový úsek vyčerpaný tím, že kvůli zranění střídal Vitík. Pak už máte jen dva časy, kdy můžete střídat - proto jsme to chtěli oživit už v poločase.
Chápu dobře, že vám nešlo jen o to pošetřit hráče na případný další zápas, ale že změny měly prospět i hře v zápase s Izraelem?
Jednoznačně. Hráči, kteří nastoupili, ukazovali kvalitu v tréninku, znali jsme je dlouhodobě, nestříleli jsme od boku. Soupeř nakonec místo tříobráncového systému nastoupil se čtyřmi vzadu, čímž získal výhodu v krajních prostorech, museli jsme reagovat změnou rozestavení. Ale taktika určitě nebyla bránit a hrát na nulu. Chtěli jsme být aktivní, trpěliví, protože soupeř netlačil, nechal nás klidně s míčem popojít. Měli jsme být efektivnější, přesnější, lépe vybírat řešení v šestnáctce. Bylo jich několik desítek, ale ani jedno jsme nezvolili správně, abychom se dostali k nebezpečnému zakončení.
Suchopárek vzal vyřazení na sebe: Šetřil jsem hráče a prokoučoval zápas |
Kritika se svezla hlavně na vás. Berete ji?
Po zápase jsem to vzal na sebe, cítil jsem to tak. Ale s odstupem času si myslím, že taktika byla správná, byť se o tom dá polemizovat. Pravda je, že střídáním se hra dala ovlivnit lépe. Zklamání z vypadnutí je jednoznačné, ale troufnu si říct, že většinu času jsme se prezentovali dobrými výkony. Co se týče herního projevu a organizace, patřili jsme k lepším týmům na mistrovství. Rozhodují ale góly, čili herní kvalita ve finální fázi. Tu jsme vylepšili, ale poslední zápas kvalitní nebyl, to je jednoznačné.
Čeští parťáci Vasil Kušej a Adam Karabec během utkání reprezentační jedenadvacítky proti Izraeli na malém Euru v Gruzii.
Nechyběl vám klasický levý obránce?
Nemáme je. Jediný v naší věkové kategorii byl David Jurásek, pak až Kubr, ročník 2004, který nastupuje za norské Bodö/Glimt. Proto jsme to museli v určitých fázích řešit odskočením Žambůrka na levého beka, nebo tam jako náhradník hrál Daněk, který někdy hraje halvbeka ve Spartě, ale halvbekem není, ani to hrát nechce. Fukala tam proti Německu odehrál velmi dobrý zápas, proti Izraeli to už bylo horší.
Neměl jste tedy o Juráska víc zabojovat?
Byl během přípravy s áčkem, hrál na Faerských ostrovech, které jsou vzdálené čtyři tisíce kilometrů... U nás předtím hrál velice dobře, ale je to hráč pro dospělý fotbal. Proč neberou Angličané Gallaghera a Nguehiho, kteří s nimi začali kvalifikaci? Jsou v áčku, už se nevracejí.
Na druhou stranu, Italové povolali Tonaliho, který má za áčko čtrnáct startů, Němci zase Moukoka...
A taky Schadeho, který byl na přípravě s áčkem... Ale zase jim áčko vzalo dalších pět hráčů, kteří předtím nastupovali za jednadvacítku pravidelně. Je to na domluvě mezi trenéry, ta je u nás výborná. Není důvod, abychom tuhle filozofii měnili. To, že nám to nepřineslo kvalitu na místě levého obránce, neznamená, že bychom kvůli tomu byli horší. Podívejte se na brankáře: Víťa Jaroš byl celou dobu dvojka a na Euru čapal jako... Nechci říkat bůh, to bychom nedostali gól (úsměv). Ale je to prostě borec. A já si za nominací stojím, tam chybu nevidím.
Izrael - Česko 1:0, trest za pasivitu, mladíci v závěru přišli o postup |
Kdo má podle vás největší potenciál prorazit výš?
Určitě stoper Vitík. Taky brankář Jaroš, protože rozehrávku i organizaci hry má výbornou, skvělý je i charakterově. Přeju mu, aby získal dobré angažmá. Uvidíme, co Gabriel - je zajímavý, pracovitý, typově by se hodil do bundesligy, nějaké náznaky už tam myslím jsou... Věřím, že i Červ a Kušej by se mohli posouvat. Kušej je jiný, nebojí se hrát, tím zaujme. Pro nás je škoda, že když nepočítáme brankáře, měli jsme jediného hráče ze zahraničí - Žambůrka. Zkušenosti z ciziny přitom hráče hodně zvedají.
Od koho naopak čekáte víc? Kdo nenaplňuje potenciál?
Těch hráčů je víc, ale jména si nechám pro sebe. Nebylo by fér to říkat veřejně. Ale oni to ode mě dobře vědí, mluvili jsme o tom.
Vyjádření předsedy FAČR Petra Fouska „Reprezentaci do 21 let se po úvodních dvou zápasech na mistrovství Evropy naskytla velká šance na postup ze základní skupiny, i proto znamenaly výsledek a výkon v závěrečném utkání proti Izraeli zklamání. Proto, že český tým přišel o možnost zahrát si ve vyřazovací fázi šampionátu a zároveň bojovat o postup na příští olympijské hry v Paříži. Postup z velmi těžké skupiny s Anglií, Německem, které byly v předstihu pasovány do role jasných favoritů, a Izraelem, jehož mládežnické reprezentace získávají v posledním roce historické výsledky, by nepochybně znamenal velký úspěch pro celý český fotbal. Po vyřazení v základní skupině šampionátu není na místě hledat výmluvy či alibi, zapadnout by ale nemělo ani to, že český tým velmi dobře zvládl první poločas zahajovacího utkání proti Anglii, stejně jako celý druhý zápas proti obhájcům titulu z Německa, který skončil cenným vítězstvím české reprezentace. Opakovaně zdůrazňuji také fakt, že je třeba si vážit postupu na závěrečný turnaj v kterékoli reprezentační kategorii. O reprezentaci do 21 let to platí samozřejmě také. S trenérem reprezentace do 21 let Janem Suchopárkem jsem v pravidelném kontaktu, mužstvo jsem navštívil v rámci jeho přípravy před mistrovstvím Evropy a také během turnaje samotného v Gruzii. Trenér bude pozván na srpnové zasedání Výkonného výboru FAČR, kde předloží vlastní analýzu skončeného kvalifikačního cyklu včetně závěrečného turnaje. Jde o standardní postup při vyhodnocení každého vrcholného turnaje. Na předchozím rozhodnutí, že povede reprezentaci do 21 let také v příštím kvalifikačním cyklu, který začne v září letošního roku, se pochopitelně nic nemění.“ |
