Na závod se dívá v Praze, kde kope za žáčky Braníku a netuší, že o třináct let později bude reprezentovat taky: ve fotbale, na domácím Euru jednadvacítek.
A jak úspěšně!
První zápas? Senzační vítězství nad Portugalskem. Druhý? Remíza s favorizovanou Belgií. A Gelašvili, urostlý stoper s trojkou na zádech, zvládl obě utkání na jedničku.
„Velká věc. Těžko se popisuje, jak se cítím. Porazit Portugalce, kteří si přijeli pro titul, pak obrat dalšího favorita... Ale věřili jsme tomu, byl to cíl. Říkal jsem už před turnajem: Nepodceňujte nás! Nejsme vůbec špatní,“ poví Gelašvili nadšeně do telefonu perfektní češtinou.
Zaskočilo mě, když jsem jel v deset ráno na trénink a malý synovec šel teprve do školy. Já v jeho věku už v Praze seděl na třetí hodině.
