Když se národní mužstvo představilo naposled, Antonín Barák v březnu v kvalifikaci v Moldavsku (0:0) odehrál přes sedmdesát minut. I on se svezl s celkově nepovedeným vystoupením národního mužstva.
Ale sportovní stránka v rozhodnutí kouče ho nevzít roli nehrála. „Jeho chování v týmu nebylo vždycky správné. A tak jsme došli k tomu, že jsem ho z nominace vynechal,“ prohlásil Šilhavý.
Co si lze pod tím představit?
Nominace na Faery: bratři Sadílkové, nováček z ligy. Barák chybí kvůli chování |
Ze Šilhavého slov vyplývá, že jde o dlouhodobou záležitost. „Několikrát jsem s ním na srazech mluvil. Říkal jsem mu, co se mi nelíbí a na čem by měl zapracovat.“
Důvod, že trpělivost s osmadvacetiletým středopolařem ztratil, hledejme nejspíš v březnovém kvalifikačním duelu s Polskem (3:1), který se hrál tři dny před Moldavskem.
Barák v něm překvapivě nefiguroval v základní sestavě, naskočil až na posledních dvacet minut za rozhodnutého stavu.
VIDEO: Béčko ve Slavii, protekce kvůli otci či strach z létání. Barák vzpomíná |
„Tonda hraje léta italskou ligu, což je úctyhodné. Když proti Polsku nehrál, tak jsme mu vysvětlovali proč, s jakým záměrem do zápasu jdeme. Výsledek nestojí na jednom hráči,“ pronesl Šilhavý.
Podle kuloárních zvěstí kolem reprezentace mohl Barák kvůli své povaze občas vyzařovat náladu, která negativně dopadá na ostatní spoluhráče a tým celkově.
Dokládají to i další Šilhavého slova. „Tým máme založený na soudržnosti. Prezentujeme se tím pořád, tým je nejvyšší hodnota. Proto Tonda v nominaci není.“
Barák není průšvihář. Neprovinil se tím, že by si například protáhl večerku nebo tropil skandály. Spíš jde o střípky a různé momenty, které se Šilhavému nelíbily. Může jít o různé reakce a komentáře na události v týmu, na taktiku, jeho vytížení v zápasech.
„S dovolením bych to konkrétně nekomentoval. Máme vnitřní pravidla, nerad bych ty věci ventiloval na veřejnost,“ řekl Šilhavý.
Vyjádření záložníka Fiorentiny se dosud získat nepodařilo, Barák během pátku nezvedal telefon, což lze vzhledem k večernímu ligovému duelu v Sassuolu chápat. K novinářům totiž byl vždycky velmi ochotný a komunikativní.
Když mu před pár dny Šilhavý své rozhodnutí oznamoval, Barák ho přijal a na příčiny se nijak zvlášť nedotazoval.
„Dlouho jsme se rozhodovali, zvažovali kolem a kolem. Neudělali jsme to ze dne na den. Všichni, kteří se na nominaci podílíme, jsme se shodli, že to takhle cítíme,“ podotkl Šilhavý.
Co bude s Barákem dál? Znamená to, že dokud bude Šilhavý reprezentačním trenérem, tak on se v nominaci neobjeví?
„Tak to není, nikdo dveře zavřené nemá,“ ujistil Šilhavý. „Každý hráč má možnost nominaci ovlivnit sportovní formou a výkony. Ale taky musí dodržovat týmová pravidla.“
„Řešili jsme to už na předešlých srazech. On ty pravidla ne úplně stoprocentně dodržoval. Každý má možnost se vrátit,“ prohlásil reprezentační manažer Tomáš Pešír.
Barák patří k nejzkušenějším současným reprezentantům, za národní mužstvo odehrál takřka čtyřicet zápasů a dal osm branek.
Je jedním z mála českých fotbalistů, který nastupuje v jedné z elitních ligových soutěží v Evropě.
„Proto bych bych od něj taky předpokládal větší přínos pro národní tým,“ reagoval Šilhavý.
V hierarchii patří mezi ty starší. Společně s kapitánem Tomášem Součkem, Jakubem Brabcem, Vladimírem Coufalem či Tomášem Vaclíkem trenér i manažer řeší různé záležitosti kolem týmu.
Jak se spoluhráči na Barákovo opomenutí teď dívají?
„Hráči by asi neměli řešit, jestli jim někdo v nominaci chybí nebo ne. Samozřejmě, komunikace být musí, mluvíme spolu, ale odpovědnost je na mně,“ řekl Šilhavý.
Barák v národním mužstvu debutoval na podzim 2016 za Karla Jarolíma. Když tým v říjnu 2018 převzal Šilhavý, do své premiérové nominace zařadil i Baráka. Pokud neměl zdravotní potíže, v týmu od té doby nechyběl.
Na mistrovství Evropy 2021 byl nejdřív náhradníkem, ale ve vyřazovací části, která byla od českého mužstva nejlepší, odehrál všechny minuty.
Se Šilhavým se potkali už v ročníku 2016/2017 ve Slavii, spolupráci zakončili titulem. Po sezoně Barák přestoupil do Udine. Jaro 2020 strávil v Lecce a v září přestoupil do Hellasu Verona. Loni v létě odešel do ambiciozní Fiorentiny.
Dosud v letošním soutěžním ročníku odehrál 47 zápasů, většinu v základní sestavě, a dal osm branek. Z toho pětkrát se prosadil v Konferenční lize. Před dvěma týdny gólem v prodloužení rozhodl o postupu do finále přes Alkmaar.
