A pokud se mu podaří výhru potvrdit i v příštím kole doma, dostane se ještě výš. Do míst, na která byl loni zvyklý. Na třetí Slovácko ztrácí dva body, sedmá Jihlava je lepší jen o skóre. „Potřebovali jsme vyhrát,“ pochvaloval si po zápase sokolovský kouč Boris Kočí. „Nebylo to krásné vítězství, spíš vydřené.“
Trenér hostů Petr Samec už tak spokojený nebyl. „Proti poslednímu zápasu s Čáslaví se naše hra zlepšila, spokojený být ale stejně nemůžu. Minimálně bod jsme si zasloužili.“Domácí taktiku Sokolova dobře znal: „Soupeř bude nakopávat dlouhé míče na své útočníky a dostávat nás pod tlak.“
Právě na to Hlučín na konci první půle doplatil. „Podcenili jsme míč na zadní tyč. Neobsadili jsme hráče před středem branky,“ říká Samec.
Po přestávce byl podle něj Hlučín lepším týmem. „Vycházely nám kombinace po zemi, dostali jsme se do několika šancí. Bohužel žádná z nich gólem neskončila.“
„Soupeř měl možná víc ze hry, moc jeho šancí jsem ale neviděl,“ oponuje Kočí.
Oba trenéři se shodli na jediné. Té největší, kterou sokolovský gólman Josef Kubásek vytahoval elegantním skokem na brankové čáře. „Byl to nádherný zákrok. Takové šance bychom ale měli proměňovat,“ ví trenér Hlučína.
Stejně jako Sokolov. Nováček v dresu Baníku, útočník Michal Habai, šel dvakrát sám na brankáře. Ani jednou nedal. „Ukázal, že by mohl být posila. Musí ale střílet branky, situace neřešil dobře.“
Dobře ví, jak by dvoubrankový náskok jeho týmu ataky Hlučína, zvlášť v poslední desetiminutovce, zklidnil. „Jak jsme zahazovali přechodové fáze tři na dva, to je až trestuhodné.“ Tentokrát ale Baník vítězství uhájil. „Hráči věděli, jak potřebujeme vyhrát. Na hřišti nechali všechno. Tohle mladé mužstvo půjde nahoru.“
Mít víc štěstí, přál si nováček Habai Sokolov - Do Sokolova přišel střílet góly. Zkusil si to už v přípravě pod novým koučem Borisem Kočím, na první start za Baník se ale Michal Habai načekal. Kvůli průtahům s přestupem z bratislavského Slovanu si druholigovou premiéru užil až v sobotu dopoledne. Domácí půdy se poprvé dotkl ve druhé půli, i tak měl ale pětadvacetiletý útočník nejvíc šancí ze všech hráčů na hřišti. Do odkryté obrany Hlučína vyběhl dvakrát. Osamoceného gólmana hostů ani jednou nepřelstil. Poprvé míč zkusil trefit „z první", podruhé zkusil kličku a míč napálil do tyče. „Je to škoda, mrzí mě to," litoval po zápase. První střelu jste napálil. Nepřemýšlel jste o kličce? Otevřela by se vám branka. Vypadalo to, že jste byl na zápas hodně natěšený. Jak se povedla? Nervózní jste nebyl? Možná k tomu pomohla podpora diváků, když jste vcházel na hřiště. Místo toho dali gól málem hosté. Střelu až z brankové čáry vytahoval brankář Kubásek. Nechtělo to ke konci víc podržet míč? I tak z nich bylo dost příležitostí. Pokud byste jednu z nich dali, mohli jste dohrávat ve větším klidu. Věděl jste už dopředu, že půjdete na hřiště? Tolik gólových šancí jako vy ale stejně nikdo neměl. Nevyhýbal jste se spíš týmové kase? |