Oba hráči se stali hvězdami, dotáhli Liberec k titulu a patří do reprezentace. Jejich cena se počítá v desítkách až stovkách milionů korun.
Jako nováček se Most v ročníku 1997/98 vydrápal na šesté místo, pak až na třetí. A další rok byl čtvrtý. Jenže sladké časy loni skončily - tým se musel hnát jen za záchranou. Nakonec obsadil osmou příčku, ovšem jen se šestibodovým náskokem na čtrnáctého.
A letos? Teorie praví, že Most ještě nemá jistotu, že se udrží. Ale málokdo o tom pochybuje. Předposlední Ratíškovice by poslední tři zápasy musely vyhrát a Most vše prohrát. "Na devadesát procent je rozhodnuto," míní záložník Michal Vašák. I trenér Miroslav Janů pochybuje, že se něco takového stane: "Ratíškovice se nevzepnou."
"Letošek je velkým zklamáním," nezakrývá ředitel Boukal. "V zimě jsme se neposílili, jak jsme měli. Trenér Urban měl volnou ruku. Svůj podíl na tom mám ale i já, protože jsem nebyl důslednější." Smůla, chyby jednotlivců, podlomená psychika a z ní pramenící špatná koncovka. Takové jsou bolesti Mostu, na něž se hledá lék.
"Vždy v té nejdůležitější chvíli, když se můžeme posunout v tabulce výš do klidnějších míst, neuděláme poslední krok. V Mostě je to zakleté," hodnotí situaci záložník Vašák, který je v klubu už pátý rok. Končí mu smlouva a netuší, jestli bude pokračovat. Nabídku dostal.
"Celkově kádr zase tak špatný není. Při pohledu na něj patříme do lepší poloviny, tam nás chci vidět. Na tento roku musíme zapomenout. Jsme na křižovatce. Mužstvo oživíme, někteří hráči tu jsou dlouho, jiným končí hostování. Během týdne vyřešíme trenérskou otázku," tvrdí Boukal. Nesdělil, zda zůstane Miroslav Janů, či přijde někdo jiný. Janů, jenž před dvěma koly vystřídal Luboše Urbana, má smlouvu do 30. června.
"Rád bych pokračoval, ale nezáleží na mně," říká. Plzeňský trenér Petr Rada, který v neděli v Mostě vyhrál 1:0, mu věří: "Tým pozvedne."
Vašák přidává: "Změna trenéra, myslím, pomohla, když jsme pak vyhráli v Neratovicích." Janů ví, kde je potíž. "Výsledky doma nás srážejí. Nejsme schopni potvrdit body z venku. Smůla se nám letos pořádně lepí na paty, jsme snad začarovaní," obrací se bývalý asistent do magických sfér.
Most, to je mužstvo kontrastů. Ve druhé lize chřadne, naopak v poháru zažívá zlaté časy. A nejen letos, kdy dokráčel až do semifinále proti Spartě. I dříve v něm zářil.
"Proti ligovým soupeřům se hraje jinak, je to jiný styl fotbalu. A někteří nás podcenili. Ve druhé lize se musíte prodírat zhuštěnou obranou, není o fotbalovosti, ale pouze o bojovnosti," soudí Vašák.
Další protiklad jeho slova potvrzuje: venku se Mostu daří víc než doma. "Na cizích hřištích netvoříme, nehrneme se do útoku, spoléháme do brejky. To nám vyhovuje."
