„Olomouc byla aktivnější na míči a v úvodu měla tlak, který jsme však ustáli. Na velké šance to bylo nakonec tři-tři, takže si myslím, že je bod je zasloužený. Bereme ho,“ prohlásil čerstvě 24letý Knobloch.
Spoluhráči vás po úvodní pětačtyřicetiminutovce museli nosit na rukou, ne? Podržel jste je parádními zákroky.
V prvním případě jsem se snažil dostat co nejblíž k olomouckému Petrovi a pak jsem si hlídal střelu mezi nohy. Pokud jde o ten závar, tam jsem ani nevěděl, jak se to tam odráželo. To byla jen otázka obrovského štěstí. Jednu dorážku vyrazil spoluhráč a následně měli ještě střelu z vápna, která klidně mohla taky skončit v bráně.
Šlo z vašeho pohledu něco dělat s gólem, který vám dal Sladký?
Těžko říct. Snažil jsem se zmenšit úhel, ale obstřelil mě na stojnou nohu.
Krátce předtím, než v 66. minutě srovnal Tomáš Ladra, nastřelili Hanáci z přímého kopu tyč. Neměl jste možnost zasáhnout; myslel jste si, že to letí do sítě?
Byl jsem domluvený s Honzou Řezníčkem, že po písknutí rychle poběží vykrýt tu stranu, kdyby to šlo do branky. Možná by to stihl odvrátit. Spoléhal jsem na něj, ale sám přiznal, že by to bylo hraniční. Kdyby Olomouc zvýšila na 2:0, bylo by to pro nás už hodně složité.
Veříte si po remíze na sobotní duel se Sokolovem Pod Vinicí?
Je to samozřejmě povzbuzení, v domácím prostředí budeme chtít ten bod potvrdit výhrou.
