„Věřím, že to odsouhlasí. Tlačí na to béčka ligových týmů, s tím, že jim ty mužstva stojí. Samozřejmě my bychom byli pro, kdyby to tak mohlo být, ale zatím to není oficiální,“ přiznává.
Momentálně ovšem nejen, že na hraní není pomyšlení, ale ani nelze normálně trénovat. Hráči mají individuální plány a běhají osamoceně po lese. „Je to takové na palici pro ně, stejně jako pro nás trenéry, nevíme přesně na co je připravit. Situace je už dlouhodobě pro hráče psychicky hodně náročná,“ říká Marián Geňo.
V pauze přece jen hráli
Jeho svěřenci ještě stihli před Vánocemi odehrát tři přípravné zápasy, během sedmi dnů se utkali s Březovou, Ostrovem a Chomutovem. Jednalo se o spíš kondiční věc na závěr tréninkového bloku. „Nastoupili do toho stejní hráči, plus jsme vyzkoušeli některé mladé kluky. Ukázalo mi to, že kluci mají ohromnou chuť do fotbalu a zápasu. Jen si přeji, aby se co nejdřív začalo hrát, protože si myslím, že venkovní sport by měl běžet,“ mluví za mnohé karlovarský trenér.
V těchto přípravných duelech přesto karlovarská Slavia trochu poodhalila svoji taktiku pro zápasy.
„Zkoušeli jsme nepouštět soupeře k naší brance, to se nám celkem povedlo. Byli jsme dominantní, to mě těší, tak chceme a budeme se snažit hrát. Trochu mě mrzelo proměňování šancí a pološancí, gólů mělo být daleko víc.“
Ono ani není cílem Slavie Karlovy Vary nějak zasahovat do kádru, který mají dlouhodobě pohromadě, proto v něm nastalo minimum změn. „Mužstvo drží při sobě, spíš se snažím, aby se nám hráče podařilo udržet. Nové hráče jsme zkoušeli pouze z dorostu, mladé kluky, aby se ukázali. Nyní to není o posilování, nemám zájem, aby sem chodili nějací vysloužilci, chceme mít co nejvíc hráčů z kraje,“ zdůrazňuje Marián Geňo.
A znovu jen individuálně
Od posledního zápasu s Chomutovem, 22. prosince, se už fotbalisté neviděli. Hráči dostali plány individuálních běhů na doma. „Musí jen běhat, je to hodně náročné, ale těší mě, že máme skvělé mužstvo a hráči dokáží i v této nelehké době pořád na sobě pracovat a plnit tréninkové plány. Ovšem nejde to do nekonečna. Zápas, trénink i pobyt v šatně prostě už nám všem strašně moc chybí,“ míní Geňo.
Organizovaný trénink momentálně nepřipadá v úvahu a tak se jen paběrkuje. „Sem tam si vytipuji dva hráče a uděláme si něco s míčem.“
Sám trenér býval zvyklý být pořád v akci s míčem u nohy, teď se na hřiště ani nepodíval od posledního zápasu s Chomutovem. „Jsem víc v lese než na hřišti, chybí mi to strašně moc. Miluji být v kabině, mám rád veškerý ruch provázející fotbalovou činnost a tato nečinnost mě ubíjí,“ přiznává.
Těší jej ovšem postavení v tabulce ČFL. Odehráli šest zápasů, z toho čtyři vítězné a se skóre 8:8 jsou na devátém místě. „Počet bodů je fajn a budu doufat, že v tom budeme pokračovat. Naši kluci mají pořád chuť, cítím to, i když jsme spolu v kontaktu jen přes mobily. Všichni se těší a já doufám, že konečně někdo přijde a řekne hraje se tolikátýho a tolikátýho a my si budeme moci otevřít šampáňo a pustit se do pořádného tréninku,“ dodává.
