Diskuze

Sklapni a makej. Šest signálů toxického pracovního prostředí a jak to řešit

V práci trávíme třetinu života a je proto důležité, aby bylo toto prostředí zdravé a pozitivní. Někdy je obtížné rozpoznat, zda se nacházíme v toxickém prostředí, ale existují určité typické rysy, které nám to mohou pomoci včas odhalit.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LP

Lidi by měli pravidelně obměňovat zaměstnání, není dobré zůstávat na jednom místě více jak několik let...

2 1
možnosti
Foto

Ano, máte pravdu. Ale jsou pozice, kde je to obtížné/ téměř nemožné.

0 0
možnosti
TS

Základ je si od dokončení studia průběžně zvyšovat svou kvalifikaci a pak člověk vždy pracuje jenom tam, kde je plně spokojen.

Kdo na sobě průběžně maká, ten si vybírá, komu dá možnost ho zaměstnat, zaměstnavatelé jsou ti, kdo by se měli snažit o naši maximální spokojenost, ne že bychom my měli skákat podle toho, jak oni písknou.

2 3
možnosti
MS

Když tohle udělá 5 milionů lidí v ČR, kde budou pracovat? Jako ředitelé ČEZu?

Stejně jako ve sportu může vyhrát jenom jeden, tak na místa ředitelů se dostane jenom určitý zlomek uchazečů. A na ty ostatní zbydou ta špatně placená místa, i když budou mít třeba tři vysoké školy.

3 1
možnosti
PD

Jak situaci řešit? Třeba tak, že sikanatorku vezmete k sobě na ministerstvo a vyhodite člověka, který na to upozornil. Nemáte zač, váš Marian

4 0
možnosti
PK

No jsou ale netáhla, kteří o sobě tvrdí, že jsou obět a přitom to prostředí tvoří právě oni.

6 2
možnosti
JM

To je pravda, stává se to. Ale jsou také netáhla (jako třeba Jurečka), kteří vyhazují podřízené, aby udělali místo svým známým.

1 0
možnosti
MK

Božíčku, to je ale pitomý článek. Autorka si asi přečetla nějakou knihu, nebo možná spíš článek v nějakém lesklé časopise, a rozhodla se, že nás těmi obecnými kecy prostě musí taky oblažit. :-D

2 4
možnosti
JV

My máme toxické prostředí i v našem městě a o okolí domu ani nemluvě!

2 0
možnosti
PS

Měl jsem jsem období, kdy jsem takových prací zažil několik po sobě. Jednalo se o bossing. Ze všech jsem po delší či kratší době nakonec sám dobrovolně odešel, protože se jednalo o přímé nadřízené a v tu chvíli taková situace prostě nemá jiné řešení. Po těchto zkušenostech jsem zažil příznaky, co se popisují v článku - syndrom vyhoření, deprese, ztráta víry, že někde vůbec existuje normální práce. Spravil to půlrok na brigádě ve skladu na půl úvazku (jsem kancelářská krysa). Vyčistil jsem si hlavu a pak konečně měl i štěstí. Zpětně bych, co se týče vyřešení situace, nic neměnil. Nemůžete nic, jen vás to ničí. Neváhat a co nejrychleji z takového prostředí odejít.

12 0
možnosti
JJ

J57i17ř19í 89J29o20z28a

27. 4. 2023 5:15

Celý ten problém je v samotné české společnosti. Češi nemají úctu pomalu k ničemu a od toho se to celé odvíjí, zrovna tak i na pracovištích.

21 0
možnosti
JK

A čím dál na východ, tím je to horší.

0 0
možnosti
DK

Článek jak jinak, než pro kancl. Chudinky.

0 21
možnosti
RV

Vážně ? A co takhle si to přenést k sobě na pás?.. no jo ale to je složitější na hlavičku ..

10 0
možnosti
VF

Jo jednoho nadřízeného šikanátora jsem zažil. Ten byl neskutečnej. První týden se choval normálně a pak to začalo denodenní buzerace. Zezačátku jsem z toho byl nešťastný, ale když se to pak ve mě zlomilo a začal jsem se k němu chovat jako on ke mě tak to bylo o dost lepší. Byl to zbabělec pak msem vycítil že ze mě má strach, protože jsem si vyslechl co o mě v nepřítomnosti říká, jak mi to dá vyžrat a když jsem přišel tak nic.

Dokonce se mu stávalo že na jiné pobočce mu nikdo nepřišel do práce aby ho vytrestali. Těm lidem to už bylo taky jedno. Dokonce se chlubil jak je ředitel neschopný narozdíl kd něj, tak když tam mednou přijel tak jsme mu to řekli a letěl:-). Ale nám řekl že jde za lepším.

12 0
možnosti