Na začátku procesu rozhodování je důležité odpovědět si na otázku, jaké možnosti máte. „Zatímco člověk s podporou rodiny může během roku do dalšího kola přijímacího řízení hledat sama sebe v nultém ročníku vysoké školy nebo na nějakém kurzu, například v jazykové škole, pro někoho nepřijetí ke studiu znamená nutnost začít vydělávat,“ říká psychoterapeut vzdělávací společnosti MgC Group Marek Zeman.
Obecně platí, že každá aktivita a každá zkušenost se počítá. „ Nikdo nečeká, že se celý rok udržíte motivovaní a budete se učit na další přijímací zkoušky, abyste je tentokrát stoprocentně udělali. Vůbec se nespletete, pokud si bude zlepšovat jazykové znalosti, ať už dlouhodobým kurzem nebo odjezdem do zahraničí za studiem nebo za prací,“ míní Lenka Pešková z personálně poradenské společnosti Hays.
Dobré jazykové znalosti jsou navíc jedním z předpokladů k získání žádané práce nebo brigády při studiu. Kromě toho vás pravidelná návštěva jazykových kurzů nebo brigáda udrží v denním režimu, na který jste byli zvyklí ze školy.
Zapracovat na znalostech a dovednostech jsou plusové body
Co se týče vzdělávání v mezidobí, je dobré se zamyslet, co u sebe chcete posílit, zlepšit. „Studiem cizího jazyka člověk takzvaně nic nezkazí, na druhou stranu u některých škol si umím připravit využití „volného“ roku efektivněji – třeba odbornou praxí či dobrovolnickou prací v oboru,“ doporučuje Zeman.
„Užitečné je zapracovat na svých znalostech a dovednostech, ideálně tak, aby vám to pomohlo při dalším pokusu o přijetí na školu. Pokud chcete studovat medicínu, jít na brigádu do nemocnice. Jestli máte zájem o sociální studia, dobrovolničit pro neziskovou organizaci,“ potvrzuje lektorka a konzultantka Olga Medlíková. Když prokážete zaměřený zájem o váš obor i to, že se nebojíte pořádného výkonu, je to velká pomoc a plusové body. I dobrozdání vašich dočasných zaměstnavatelů může dost znamenat.
Těm, kteří plánují kariéru v byznysu – třeba jako manažeři – doporučuje ředitel společnosti J.I.P. pro firmy Jiří Jemelka zaměřit se především na měkké dovednosti, komunikaci s lidmi, veřejné vystupování, jednací schopnosti, umění naslouchat. Kromě toho se bude velmi hodit pracovat na emoční inteligenci, zejména empatii. „Doporučil bych rovněž kurzy zvládání stresu a time management. Většinu uvedených dovedností navíc vedle budoucí kariéry dobře uplatní také během samotného vysokoškolského studia,“ uvádí Jemelka.
Samozřejmě můžete využít čas i jinak - udělat si masérský kurz, řidičák nebo pomáhat kamarádovi rozjet podnikání. „Když se vydáte na cesty a ze zahraničních zkušeností dokážete těžit, taky dobré. Musíte jenom ukázat, že jste nezůstali sedět se založenýma rukama, co jste se za tu dobu naučili a hlavně jak to využijete ve studiu,“ shrnuje Medlíková.
Každá praktická zkušenost se hodí, shodují se odborníci
Pokud možnost studovat či věnovat se dobrovolnictví nemáte, je jen jedna možnost, a to vydělávat peníze. Současné statistické údaje ukazují, že nezaměstnanost mladých lidí již není tak naléhavý problém, jako tomu bylo dříve. Chybějící praxi lze nahradit proaktivním přístupem a zájmem. Nedostatečné zkušenosti mohou převýšit nové nápady nebo pozitivní vztah mladých lidí k technologiím.
„Již dávno neplatí heslo: jdu se zaevidovat, aby za mě stát platil zdravotní pojištění. Mladí lidé mají otevřené možnosti uplatnění a je jen na nich a jejich aktivitě, jak je dokáží využít,“ říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
Je přesvědčená, že budoucí vysokoškoláci by měli mít v dnešní prosperující společnosti jen ty nejvyšší cíle a ambice pro svoji profesní budoucnost. „Za důležité tak považuji získávání praxe, respektive nové dovednosti, ale také kontakt s pracovním prostředím a zajímavými lidmi. Jakákoli praktická zkušenost k tomu může přispět, i když jen na krátkou dobu mezi dvěma termíny přijímacích zkoušek,“ doplňuje Sadílková.
„Opět se objevuje varianta získání praxe v oboru, nicméně tím se potenciální student dostává do rizika, že studovat nepůjde a dá přednost praxi před teorií,“ podotýká Zeman. Takových příběhů není málo a jistě někoho takového potkal každý z nás. „Z hlediska udržení si motivace ke studiu tedy vychází lépe brigáda, vydělat si peníze do zásoby, vytvořit si potřebnou rezervu pro dobu studia. Tato možnost poskytne budoucímu studentovi možnost připravovat se na přijímačky a zároveň si užívat méně závazného života než v práci na plný úvazek,“ shrnuje psychoterapeut.
Rok čekání na další příležitost není vůbec ztrátou času. Více než polovina přijatých studium oboru, na který byli přijati, často nedokončí, protože zjistí, že chtějí dělat něco jiného. „Nepřijetí je v tom případě velkou výhodou a významně šetří čas a zbytečně vynaložené úsilí. Znamená to příležitost ujasnit si, třeba i s pomocí personalisty, psychologa nebo kariérového kouče, co mě opravdu baví a v které oblasti mohu nejlépe využít svůj talent a silné stránky. Pro studijní i profesní úspěch a životní spokojenost je podstatné mít rád to, co dělám. Studium a akademický titul jsou cestou, nikoli cílem,“ uzavírá psycholog společnosti TCC Petr Brichcín.
