Z naší praxe jednoznačně vyplývá, že si více než polovina lidí myslí, že jde o cosi, co lze použít jen v určitých, výjimečných případech. Tedy na společenské akci firmy, na plese apod. Málokdo si spojí společenské chování s každodenním životem a s každodenní komunikací. Bohužel i na významných společenských akcích můžeme dnes vidět velice hrubé porušování společenského bontonu. Partnerky a manželky pasivně a nečinně postávající vedle hloučku rádoby úspěšných manažerů, kteří právě řeší životně důležitý obchodní případ. To je velice smutná realita dnešních dnů.
Věřím však, že časy se mění a že se současná situace také postupně zlepší. V minulých dílech našeho seriálu IMAGE A ÚSPĚCH jsme společně nahlédli do oblastí osobního vzhledu, zkoumali jsme vliv barev a módních doplňků. Naše chování nebo také vystupování ve společnosti je oblastí mnohem zajímavější, a to především z pohledu identifikace osob, se kterými komunikujeme nebo které vidíme komunikovat. Dobré mravy a slušnost se totiž velice těžko natrénují nebo nacvičí. Přesněji řečeno, nové a kvalitní sako si může obléknout každý. Slušný, uctivý, taktní a ohleduplný člověk bývá ve většině případů také opravdový profesionál. V každodenním životě ve firmě probíhá intenzivní komunikace na různých úrovních. Jste-li například svědkem toho, jak váš nadřízený před ostatními zaměstnanci firmy intenzivně kárá vašeho kolegu, máte pravděpodobně smůlu. Je to projev neprofesionálního a primitivního chování. V tomto případě se váš nadřízený pravděpodobně nesnaží řešit přestupek vašeho kolegy, ale demonstruje vlastní sílu nebo převahu.
V jiném případě můžeme být svědky velice podivného přístupu k tykání. Nezdá se to, ale většina lidí vlastně netuší, kdy a s kým si může tykat. Jsou i tací, kteří si myslí, že kdo je viditelně mladší než já, tomu prostě mohu tykat. Tykání je za každých podmínek záležitostí dvou lidí. Není to tedy jednostranná aktivita a řídí se společenskou významností. Tzv. zákon společenské významnosti je velmi klíčové pravidlo. Řídí se podle něj prakticky jakákoliv společenská komunikace představování, pozdravení, oslovení, podávání ruky, chůze více lidí z místa na místo, chůze po schodech, sezení u stolu, sezení v automobilu, nastupování a vystupování z dopravního prostředku a podobně. Je jisté, že pokud se pohybujeme na různých společenských úrovních, měli bychom tomu vždy přizpůsobit svůj oděv. Naše chování a vystupování, úcta, takt a ohleduplnost by však měly být stále stejně kvalitní bez ohledu na to, zda jsme doma mezi svými nejbližšími, v zaměstnání se svými kolegy nebo na společenském večírku našeho nejvýznamnějšího a nejdůležitějšího klienta.
