ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Chybný krok a kolega už není. Smrtelných pracovních úrazů loni přibylo

  • 23
Špatný odhad rizika stojí za většinou smrtelných pracovních úrazů. Ačkoli kvůli pandemii zůstávali lidé častěji doma, počet úmrtí na pracovišti se nijak nesnížil. Loni zemřelo v zaměstnání 108 lidí, o 13 více než rok předtím.

Byl to den jako každý jiný. Zaměstnanci obce pracovali na střeše přístavby. Nebylo to zvlášť vysoko, okolo tří čtyř metrů nad zemí. Postavili krovy, zakryli část střechy přiléhající budovy a přibili několik dřevěných palubek. Brzy se ale obloha začala zatahovat, a tak se rozhodli, že raději zakryjí folií i rozdělanou střechu, na které celý den pracovali. 

Hledáte bezpečnější práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz.

Jeden ze zaměstnanců začal rozkulovat na přístřešku nachystanou roli a postupně couval. Došlápl až na okraj střechy, zavrávoral a po zádech přepadl dolů na tvrdý asfalt. „Vzhledem k závažnému poranění hlavy – krvácení do mozku – druhý den v nemocnici zemřel,“ popisuje jeden z loňských smrtelných úrazů Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.

Vloni nahlásilo pracovní úraz 41 358 zaměstnanců. Dobrá zpráva je, že to bylo o tři tisíce méně než předloni. Ta špatná, že se zvýšil počet úmrtí.

Statistiku sleduje inspekce spolu s Českým báňským úřadem. Práce ve výškách, stejně jako ta v podzemí, totiž s sebou nese riziko nejtěžších zranění. Vědí to i v pojišťovnách, kde se tito lidé dostávají do vyšších pojistných kategorií. Profese jako lešenáři, pokrývači nebo specializovaní výškaři, stejně tak horníci, stavbaři tunelů, záchranáři v hlubinných dolech nebo potápěči si za pojištění připlatí.

„Dalšími problematickými profesemi jsou pro pojišťovny zátěžová povolání, například pracovníci v těžkém průmyslu, stěhováci, svářeči nebo třeba tovární testovací jezdci. Nebezpečná je i práce lodníka,“ vypočítává Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.

Kůň na pranýři

Nešťastná událost však může nastat, i když stojíte pevně zemi. Agresorem se totiž může znenadání stát i zvíře, se kterým pracujete léta bez jakýkoliv problémů.

Například označování skotu je v živočišné výrobě vcelku běžná rutina. „Po vstupu do venkovního výběhu se vydal zaměstnanec směrem ke stádu krav s telaty, která potřeboval označit. Následně se ale jedna z krav proti pracovníkovi rozběhla, povalila ho na zem a začala ho napadat hlavou i kopyty. Způsobená zranění muž nepřežil,“ rozkrývá další z loňských případů Richard Kolibač.

Mezi nejméně spolehlivými zvířaty kupodivu nefiguruje skot, ale kůň. „Žokej je zařazen do nejrizikovější skupiny, ošetřovatel koní do třetí skupiny s vysokým rizikem. Krotitel divokých zvířat běžné pojištění proti úrazu nebo invaliditě kvůli extrémnímu nebezpečí vůbec nezíská,“ říká Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny. Mezi rizikové profese patří dokonce i včelařství.

Mrtvého našel až zákazník

Jednašedesát lidí zemřelo loni kvůli tomu, že nedokázali dobře odhadnout riziko svého počínání. „Patnáct smrtelných pracovních úrazů se odehrálo v budovách, na konstrukcích nebo površích a šlo hlavně o pády z výšky nebo pády do hloubky. 

Dalším nejpočetnějším zdrojem smrtelných úrazů byly výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky nebo prach, a to kvůli nedostatečnému zajištěním těžkých břemen a součástek při jejich převozu, přemisťování nebo jiné manipulaci s nimi,“ vysvětluje Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.

Kolik lidí zemřelo v práci

  • Rok 2010: 121
  • Rok 2011: 125
  • Rok 2012: 113
  • Rok 2013: 113
  • Rok 2014: 117
  • Rok 2015: 131
  • Rok 2016: 104
  • Rok 2017: 95
  • Rok 2018: 123
  • Rok 2019: 95
  • Rok 2020: 108
  • 34 smrtelných úrazů v loňském roce se stalo zaměstnancům při dopravních nehodách.

Zdroj: Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad

Dvanáct lidí zemřelo v práci kvůli porušení zákazů či nebezpečnému postupu. Jeden z takových případů se odehrál ve výkupně barevných kovů. Muž na vysokozdvižném vozíku odvážel bednu plnou mědi, když se mu náhle něco nezdálo. Z vozíku vystoupil, a aniž by jej zajistil například ruční brzdou, šel zkontrolovat náklad. Několikatunové vozidlo se v tom momentě rozjelo přímo na něj. 

„Zaměstnanec, který se nacházel mezi naloženou bednou a stěnou skladu, byl motorovým manipulačním vozíkem přimáčknut na zeď v oblasti hrudníku. Našel jej až zákazník, a to už bez známek života,“ popisuje smrtelnou nehodu Richard Kolibač.

Infarkt je také úraz

Na hlavu zaměstnavatele obvykle dopadají i případy, kdy jsou například zaměstnanci nedostatečně proškoleni nebo posíláni do míst, kde jsou bezprostředně ohroženi na zdraví. Zásady bezpečnosti ale často obcházejí i sami zaměstnanci přeceňováním vlastních sil, třeba jen prostým plánováním pracovních směn mezi sebou.

„Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, že negativní vliv na jejich fyzický stav mají i směny, které sami preferují. Většina lidí dává přednost více směnám za sebou a poté delšímu volnu. Hromadění a více směn v řadě ale často vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko pracovního úrazu,“ míní Michal Volný, jeden z českých plánovačů pracovních sil společnosti Déhora ČR.

Za pracovní úraz tak často může několik vlivů najednou. Fyzická stránka, do které počítáme věk, zdravotní stav, kondici či požití návykových látek, a naše chování, které zahrnuje psychickou kondici, zkušenosti, dovednosti. Smrtí tak může skončit i relativně bezpečná práce, kterou provádíme s neopatrností, porušujeme pokyny nebo jen prostě nedáváme pozor. „Naprosto typickým příkladem je vědomé nevyužívání nebo nesprávné používání stanovených ochranných pracovních prostředků,“ upozorňuje Jiří Kuryviál ze společnosti SSI Group.

I když se smrtelné pracovní úrazy dotýkají v drtivé většině fyzicky pracujících lidí, může postihnout i zaměstnance kanceláří. Například na služebních cestách, dopravní nehoda patří mezi nejčastější smrtelné úrazy v loňském roce.

Dokonce i srdeční příhoda může mít základ v pracovním stresu, únavě z obtížných úkolů a přecenění sil. Podle advokátů se při splnění zákonných podmínek dá posuzovat dokonce jako pracovní úraz.

„Podle soudní judikatury musí být infarkt myokardu důsledkem náhlého vypětí sil, velké námahy a nezvyklého úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenní vykonávané práce, například práce v přesčasech. Konečné slovo při posuzování má vždy lékař znalec, který musí určit souvislost mezi nadměrným zatížením a infarktem,“ poznamenává advokát Ladislav Jouza.