Od Nového roku se zpřísnil postih lidí, kteří jsou evidováni na úřadu práce jako nezaměstnaní a zároveň načerno pracují. Dosud je kontroloři, kteří jejich podvody odhalili, pouze jednorázově vyškrtli z evidence uchazečů o práci. Od 1. ledna jim zároveň znemožní, aby se do ní znovu zapsali dříve než za šest měsíců. Ještě loni se mohli znovu nahlásit vpodstatě hned.
Nově tedy ztratí až na půl roku přístup k podpoře a sociálním dávkám, budou si také muset sami hradit zdravotní a sociální pojištění.
Toto opatření zatím platilo paradoxně jen pro ty nezaměstnané, kteří podepsali pracovní smlouvu a úřadu to včas neoznámili. Ti, kteří pracovali načerno, neměli povinnost své „zaměstnání“ oznamovat a šestiměsíční stop nedostali.
Hlásit se musí i malá brigáda
Každý uchazeč o práci, který je zapsán na úřadu práce a během té doby si sám najde místo, to musí úředníkům oznámit nejpozději den před podpisem smlouvy. Do osmi dnů pak má ještě předložit potvrzení, že do práce nastoupil.
Na tuhle povinnost by si měli dát pozor i lidé, kteří si při podpoře jen přivydělávají. Zákon jim sice dovoluje pracovat, pokud si nevydělají víc než 4 tisíce měsíčně a jejich pracovní doba nepřesáhne 20 hodin týdně, ale i takovou práci musí nahlásit nejpozději den předem.
Nelegální práce není výjimečná
„Mezi nelegálními zaměstnanci je hodně právě těch, kteří jsou zároveň evidovaní u úřadu práce,“ potvrzuje Zuzana Maschkeová z právního oddělení Úřadu práce v Ostravě. Jejich prohřešek je nejzávažnější - vedle nepřiznané mzdy berou ještě podporu či sociální dávky. Využívají také toho, že za ně stát platí pojistné. Druhou velkou skupinu nelegálních zaměstnanců tvoří cizinci, kteří nemají pracovní povolení nebo ho překračují.
Ostravský úřad práce loni černé zaměstnávání prokázal v 86 případech, tedy zhruba sedmkrát do měsíce. Podle odhadů ministerstva práce stojí v České republice mimo zákon 150 až 250 tisíc zaměstnanců. Kontroloři je nejčastěji nacházejí v menších firmách, které poskytují služby v pohostinství, kosmetice či provozují malé prodejny. Tradičně se dělníci bez „papírů“ objevují i na stavbách.
Pokuta pro firmu: až 2 miliony
Přijde-li vám v legální práci na výplatní pásku 12 tisíc čistého, zaměstnavatele to stojí 20 tisíc. Rozdíl - tedy 8 tisíc - musí odvést státu. Poptávka po obcházení zákona je tak na obou stranách. Zaměstnavatel ušetří, slíbí zaměstnanci, že mu dá víc čistého, a ten si navíc rozpočet spraví podporou nebo sociálními dávkami.
Úřady práce se pochopitelně snaží takové „dohody“ aktivně potírat. „Cesty jsou různé. Monitorujeme trh práce a provádíme i namátkové kontroly u zaměstnavatelů. Běžné jsou i následné kontroly tam, kde už jsme někdy porušení zákona zjistili,“ popisuje Jan Marek, ředitel Úřadu práce ve Vyškově. Při jedné namátkové akci se kontrolorka třeba objednala na manikúru k pracovnici, která byla z černé práce podezřelá. Na místě získala jasné důkazy. Jan Marek připouští, že mnoho tipů pochází od veřejnosti. „Pokud jsou dostatečně konkrétní, prověřujeme i ty nepodepsané,“ dodává.
Firmě, která zaměstnává pracovníky nelegálně, hrozí až dvoumilionová pokuta. Tu jí může úřad práce udělit hned v prvním případě, nemusí tedy čekat, zda poruší zákon opakovaně. „V praxi se nám jako dostatečně výchovné ukázaly i pokuty nižší, v průměru 20 tisíc korun za každého nelegálně zaměstnaného. I tak to v součtu bývá docela citelné,“ tvrdí Jan Marek.
Podle ministerstva práce však nejsou sankce dostatečné. Kromě zvyšování pokut pro firmy do budoucna plánuje, že se černé zaměstnávání stane trestným činem. Stíhání by mělo hrozit zpočátku jen manažerovi, který pracovníka takto přijal a neodváděl za něj povinné dávky. Respektive tomu, kdo to dělal opakovaně. Zda budou stíháni i zaměstnanci, zatím není jasné.
Zaměstnanec může zaplatit 10 tisíc
I pracovníci porušují zákon, pokud se nechají zaměstnat bez smlouvy a vědí, že za ně firma neodvádí daně a pojištění. Není přitom nutné, aby byli registrováni na úřadu práce. K jejich postihu stačí, že pracují tajně.
Protože je zákon považuje za slabší stranu a zaměstnavatelé často zneužívají jejich nouze, hrozí jim maximálně desetitisícová pokuta. „Ale i to je vzhledem k jejich obvyklé situaci hodně,“ míní Zuzana Maschkeová z Úřadu práce v Ostravě.
