Nový zákon, který nabývá účinnosti 1. července letošního roku by měl postiženým zaměstnancům pomoci. Jednou z podmínek pro jeho uplatnění je, že na zaměstnavatele byl podán návrh na prohlášení konkursu a stát za něj nepřevzal dluhy nebo se za ně nezaručil. Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, který je územním samosprávným celkem ani na právnické osoby, které mají sídlo v zahraničí a jejich zaměstnanci jsou vysláni na práci na území České republiky.
Co může zaměstnanec dostat
Zákon umožňuje poskytnout zaměstnancům mzdové nároky vyplývající ze sjednaného pracovního poměru nebo odměnu podle dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanec může uplatňovat nárok nejen na mzdu, ale i na odstupné a náhrady mezd, jako třeba náhrady mzdy při překážkách v práci. Je však vyloučen třeba nárok na náhradu škody, jiné než mzdové nároky vyplývající z kolektivních smluv. Pracovník může uplatnit svůj nárok na vyplacení mezd, je-li zaměstnavatel v platební neschopnosti a byl-li na něj podán návrh na prohlášení konkursu. To znamená, že pracovníkům nejsou vypláceny splatné mzdy nebo jejich části(například je místo deseti tisíc korun vyplaceno jen devět tisíc korun). Druhá podmínka spočívá v tom, že na zaměstnavatele byl podán návrh na prohlášení konkursu. Podání návrhu na prohlášení konkursu věřitelem(zaměstnancem) by nemělo být složité. V návrhu se uvede adresa soudu, který je příslušný pro rozhodnutí, označení věřitele i dlužníka (zaměstnavatele) a stručné vylíčení stavu a důvodů, proč je návrh podáván. V návrhu může například být uvedeno, že zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele určité práce, za které mu měla být vyplacena mzda v dohodnuté částce. Zaměstnavatel však po splatnosti této mzdy částku neproplatil nebo oznámil, že tak učiní dodatečně nebo že v současné době nemá prostředky na účtu. V závěru podání se uvede, že zaměstnanec podává návrh, aby byl na majetek dlužníkův prohlášen konkurs a ustaven správce (předběžný) majetkové podstaty.
Kdo může požadovat mzdu?
Mzdové nároky může uplatnit zaměstnanec, který má sjednán pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo tento vztah ukončil v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu a u zaměstnavatele již nepracuje. Bude-li například podán návrh na konkurs 1. července, počítá se doba šest měsíců zpětně a začíná 1. ledna 2000. Když se prokáže, že v tomto období zaměstnavatel nevyplácel mzdy, jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle tohoto zákona. Celková výše mzdových nároků uplatňovaných zaměstnancem je limitována částkou, která je dána výší průměrné mzdy za uplynulý rok. Celková výše mzdových nároků za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Vzhledem k tomu, že průměrná měsíční mzda za rok 1999 je 12 658 Kč, je maximální měsíční mzda poskytnutá úřadem práce v současnosti 18 987 Kč, za tři měsíce tedy celkem 56 961 Kč. Tato částka je před zdaněním a je v ní zahrnuto i případné odstupné, které náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn v částce dvojnásobku průměrného výdělku. Pro podání žádosti zaměstnance u úřadu práce nejsou předepsány žádné formální náležitosti. Účelem celého zákona je, aby právní úprava byla jednoduchá, rychlá a srozumitelná. Svůj návrh může tedy pracovník uplatnit i třeba ústně u úřadu práce nebo písemným záznamem nebo podáním. Má-li doklady nebo důkazy, kterými může prokázat výši uplatňovaných nároků (pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování apodobně), je vhodné je přiložit k žádosti. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce.
Úřad práce oznámí termín výplaty
Jestliže výše mzdových nároků uplatňovaných zaměstnancem souhlasí s vykázáním, které provedl zaměstnavate l(správce) a sdělil úřadu práce, pak je postup tohoto úřadu jednoduchý: oznámí zaměstnanci termín, způsob uspokojení mzdových nároků a údaj o období, za které se výplata provádí. Výplatu úřad práce pak zajistí příkazem peněžnímu ústavu k úhradě příslušné částky do deseti dnů od předložení vykázání zaměstnavatelem. Úřad práce rozhodne o nároku i tehdy, jestliže se písemné vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebude shodovat s návrhem zaměstnance, ale bude-li mít úřad práce za to, že požadované mzdové nároky jsou věrohodně prokázány. Přizná pak zaměstnanci mzdu ve výši, jak ji on nebo zaměstnavatel prokázal. Pokud by úřad práce dospěl po provedeném důkazním řízení k závěru, že mzdový nárok není věrohodně prokázán anebo zaměstnavatel na jeho výzvy ke sdělení nevyplacených mezd vůbec nereaguje, přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě.
Mzdy se vyplatí zpětně
Zaměstnanec může dostat mzdu od úřadu práce i za dřívější dobu, i v případech, jestliže ke dni účinnosti zákona neuplynuly 3 měsíce ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu. Příklad: S ohledem na účinnost zákona mohou být poskytnuty mzdové nároky i zaměstnancům, kteří je uplatňují vůči zaměstnavatelům, na něž byl podán návrh na prohlášení konkursu v době od 1.4.2000 do 30.6.2000.
Co může zaměstnanec dostat
Zákon umožňuje poskytnout zaměstnancům mzdové nároky vyplývající ze sjednaného pracovního poměru nebo odměnu podle dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanec může uplatňovat nárok nejen na mzdu, ale i na odstupné a náhrady mezd, jako třeba náhrady mzdy při překážkách v práci. Je však vyloučen třeba nárok na náhradu škody, jiné než mzdové nároky vyplývající z kolektivních smluv. Pracovník může uplatnit svůj nárok na vyplacení mezd, je-li zaměstnavatel v platební neschopnosti a byl-li na něj podán návrh na prohlášení konkursu. To znamená, že pracovníkům nejsou vypláceny splatné mzdy nebo jejich části(například je místo deseti tisíc korun vyplaceno jen devět tisíc korun). Druhá podmínka spočívá v tom, že na zaměstnavatele byl podán návrh na prohlášení konkursu. Podání návrhu na prohlášení konkursu věřitelem(zaměstnancem) by nemělo být složité. V návrhu se uvede adresa soudu, který je příslušný pro rozhodnutí, označení věřitele i dlužníka (zaměstnavatele) a stručné vylíčení stavu a důvodů, proč je návrh podáván. V návrhu může například být uvedeno, že zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele určité práce, za které mu měla být vyplacena mzda v dohodnuté částce. Zaměstnavatel však po splatnosti této mzdy částku neproplatil nebo oznámil, že tak učiní dodatečně nebo že v současné době nemá prostředky na účtu. V závěru podání se uvede, že zaměstnanec podává návrh, aby byl na majetek dlužníkův prohlášen konkurs a ustaven správce (předběžný) majetkové podstaty.
Kdo může požadovat mzdu?
Mzdové nároky může uplatnit zaměstnanec, který má sjednán pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo tento vztah ukončil v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu a u zaměstnavatele již nepracuje. Bude-li například podán návrh na konkurs 1. července, počítá se doba šest měsíců zpětně a začíná 1. ledna 2000. Když se prokáže, že v tomto období zaměstnavatel nevyplácel mzdy, jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle tohoto zákona. Celková výše mzdových nároků uplatňovaných zaměstnancem je limitována částkou, která je dána výší průměrné mzdy za uplynulý rok. Celková výše mzdových nároků za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Vzhledem k tomu, že průměrná měsíční mzda za rok 1999 je 12 658 Kč, je maximální měsíční mzda poskytnutá úřadem práce v současnosti 18 987 Kč, za tři měsíce tedy celkem 56 961 Kč. Tato částka je před zdaněním a je v ní zahrnuto i případné odstupné, které náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn v částce dvojnásobku průměrného výdělku. Pro podání žádosti zaměstnance u úřadu práce nejsou předepsány žádné formální náležitosti. Účelem celého zákona je, aby právní úprava byla jednoduchá, rychlá a srozumitelná. Svůj návrh může tedy pracovník uplatnit i třeba ústně u úřadu práce nebo písemným záznamem nebo podáním. Má-li doklady nebo důkazy, kterými může prokázat výši uplatňovaných nároků (pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování apodobně), je vhodné je přiložit k žádosti. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce.
Úřad práce oznámí termín výplaty
Jestliže výše mzdových nároků uplatňovaných zaměstnancem souhlasí s vykázáním, které provedl zaměstnavate l(správce) a sdělil úřadu práce, pak je postup tohoto úřadu jednoduchý: oznámí zaměstnanci termín, způsob uspokojení mzdových nároků a údaj o období, za které se výplata provádí. Výplatu úřad práce pak zajistí příkazem peněžnímu ústavu k úhradě příslušné částky do deseti dnů od předložení vykázání zaměstnavatelem. Úřad práce rozhodne o nároku i tehdy, jestliže se písemné vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebude shodovat s návrhem zaměstnance, ale bude-li mít úřad práce za to, že požadované mzdové nároky jsou věrohodně prokázány. Přizná pak zaměstnanci mzdu ve výši, jak ji on nebo zaměstnavatel prokázal. Pokud by úřad práce dospěl po provedeném důkazním řízení k závěru, že mzdový nárok není věrohodně prokázán anebo zaměstnavatel na jeho výzvy ke sdělení nevyplacených mezd vůbec nereaguje, přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě.
Mzdy se vyplatí zpětně
Zaměstnanec může dostat mzdu od úřadu práce i za dřívější dobu, i v případech, jestliže ke dni účinnosti zákona neuplynuly 3 měsíce ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu. Příklad: S ohledem na účinnost zákona mohou být poskytnuty mzdové nároky i zaměstnancům, kteří je uplatňují vůči zaměstnavatelům, na něž byl podán návrh na prohlášení konkursu v době od 1.4.2000 do 30.6.2000.
