Výplata má přijít patnáctého a ještě pětadvacátého svítí na displeji bankomatu nula. Poslední stovku jste si půjčili od kamaráda už předevčírem. Nepříjemná představa.
Situace, kdy zaměstnavatel nezaplatí včas, přitom není tak vzácná. Firma finančně nezvládne výkyvy v počtu zakázek, jiná ze dne na den ztratí klíčového klienta, třetí rovnou zkrachuje. Nepřipravený management, který nemá pro tyto případy rezervy, najednou neví, z čeho brát.
K penězům jen přes soud
„Pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po výplatním termínu, můžete okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upozorňuje pražský advokát Dominik Brůha. Lze odejít ze dne na den a získáte nárok na tříměsíční odstupné. To při platební neschopnosti zaměstnavatele pravděpodobně opět nedostanete, ale zvýší se tak celková částka, kterou pak můžete vymáhat.
Domáhat se zaplacení dlužné mzdy samozřejmě můžete, i když z firmy neodejdete. Postup je tradiční jako u jiných sporů: nejprve zaměstnavatele písemně vyzvěte, aby svůj dluh splatil. „Nevede-li to k úspěchu, nezbývá než dát žalobu k soudu,“ radí Dominik Brůha. Ještě předtím se můžete obrátit na oblastní inspektorát práce. Ten však firmu nemůže k placení přinutit, maximálně ji vyzve k nápravě a udělí pokutu. To nezabere, pokud zaměstnavatel nemá z čeho brát nebo svou chybu nechce přiznat.
Obecně platí, že peníze z dlužníka, který odmítá platit, nedostanete bez soudního rozhodnutí. „Zaměstnanec se může nevyplacené mzdy domáhat až tři roky nazpět. Po třech letech se nárok promlčuje,“ doplňuje Brůha.
První pomoc od úřadu
Soud se může táhnout měsíce či roky. Situaci zaměstnance, který je bez příjmu, to v danou chvíli nevyřeší. Zákon proto obsahuje výjimku – místo firmy může zaměstnanci dlužnou mzdu vyplatit úřad práce ze státních peněz. Sám ji potom od firmy vymáhá. „Zaměstnanci se mohou obrátit na kterýkoli úřad práce. Podmínkou však je, že byl na zaměstnavatele podán návrh na konkurz,“ říká Zuzana Maschkeová z právního oddělení Úřadu práce v Ostravě. Jde o zvláštní typ soudního řízení k vymáhání dluhů. „Skutečně stačí jen podat návrh, nemusí se čekat na rozhodnutí soudu,“ vysvětluje Maschkeová.
 |
V PRÁCI SE VÁM DĚJE BEZPRÁVÍ: kde naleznete účinnou pomoc? |
Návrh můžete podat sami
Není přitom nijak výjimečné, že návrh na konkurz podají sami zaměstnanci. „Mohou to však udělat jen přímo ti, kterým zaměstnavatel dluží,“ doplňuje advokát Dominik Brůha. „Musí být navíc prokazatelné, že zaměstnavatel dluží více lidem, nejméně dvěma, a není schopen plnit své závazky delší dobu, zpravidla alespoň tři měsíce.“
Návrh se nepodává u okresního soudu, ale u krajského. „Je třeba k němu připojit listinné důkazy, hlavně pracovní smlouvu, mzdový výměr a podobně,“ pokračuje Brůha. V návrhu by mělo být přesně vymezeno, kolik vám firma dluží.
Důležité je, že toto řešení připadá v úvahu jen pro případy, kdy je firma v úpadku, tedy zcela bez peněz, neschopná platit. Návrh na konkurz nemá smysl, pokud zaměstnavatel peníze má, ale se zaměstnanci se o ně dohaduje. Že je firma v úpadku, musíte do návrhu výslovně uvést. Poznáte to podle toho, že firma kvůli nedostatku peněz zcela pozastavila veškeré placení.
Úřad odvede i pojištění
Po podání návrhu na konkurz vyplňte na úřadu práce žádost a opět připojte doklady, zejména třeba výplatní pásky. „Úřad práce pak vyzve zaměstnavatele, aby mu zaslal písemný seznam, kolik dluží svým zaměstnancům,“ popisuje celou proceduru Zuzana Maschkeová. „Pokud to zaměstnavatel udělá a seznam se shoduje s tím, co zaměstnanec žádá, příslušnou částku mu vyplatíme. Jestliže firma seznam nezašle a žadatel výši dluhu neprokáže, vycházíme z minimální mzdy.“
Velkou výhodou je, že úřad práce za zaměstnance z vyplacených peněz odvede pojistné na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daň z příjmu. Zaměstnanec tedy nebude mít výpadek.
Pomoc od úřadu samozřejmě není neomezená. „Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky nejvýše za 3 měsíce,“ říká Maschkeová. Ty navíc musí spadat do půlročního období před měsícem, kdy byl podán návrh na konkurz.
Pomoc se někdy zneužívá
Zuzana Maschkeová varuje před zneužíváním této možnosti, jak rychle přijít k dlužné mzdě.
„Někdy se stává, že zaměstnanec o peníze žádá, i když zaměstnavatel platit může, a jsou jen ve sporu, nebo že se chce pracovník firmě dokonce pomstít,“ říká Maschkeová. „Zjistíme-li, že nás žadatel uvedl v omyl a peníze dostal neoprávněně, můžeme je od něho vymáhat ještě po třech letech.“
