Chtěl bych životní pojištění, které by obsahovalo pojistné krytí ve výši tří milionů korun v případě smrti a invalidity a půl milionů korun v případě závažné nemoci. To vše za tisíc korun měsíčně. Tak zněl požadavek klienta.
„Rizikové životní pojištění v takřka plném rozsahu s velmi vysoko nastavenými částkami pojistného krytí je v pořádku. Ovšem za tisíc korun měsíčně je taková pojistka nereálná,“ říká poradkyně Partners Dana Míchalová. Když totiž pojistku spočítala, vyšlo jí, že měsíční pojistné by činilo pět a půl tisíce korun místo požadované tisícovky.
Její klient byl navíc znevýhodněn i věkem. Bylo mu 35 let, což pro pojišťovny už znamená rizikový věk a za pojistku chtějí více peněz než například u člověka do 30 let. Nakonec ale našla řešení. Nabídla pojistku s krytím rizika smrti ve výši požadovaných tří milionů korun za 690 Kč měsíčně.
Co určuje cenu pojištění
Vyhněte se přeplácení i neúplnému pojištění Ilustrační snímek Využijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik zaplatíte za pojištění, které opravdu potřebujete. |
V případě životního pojištění určují finální cenu pojistky požadavky na rozsah krytí. Levná pojistka, která je často sjednaná ve spěchu a pod tlakem, aniž by klient věděl, na co přesně a jak je pojištěn, může ve finále vyjít pěkně draho.
Lidé vždy musí vědět, v jakých případech je pojistka ochrání a jakou případně dostanou od pojišťovny finanční částku.
„Pokud si například klient sjedná pouze riziko trvalých následků úrazu a očekává od toho krytí invalidity, má sice levnou pojistku, ale ve většině případů nezafunguje,“ upozorňuje analytik životního pojištění společnosti Partners Pavel Krejčík. Podle statistik jsou totiž jen čtyři procenta invalidit způsobena úrazem.
Kdy dává pojištění smysl
„Nemá smysl odmítat životní pojištění jenom proto, že to kvalitní je drahé. Naopak i základní pojištění dává smysl, když klient nemá takové finanční zázemí, aby vydržel například rok bez příjmu, přitom zvládal hradit všechny své závazky, které on nebo jeho rodina má. Třeba hypotéku,“ vysvětluje Dana Míchalová.
Klientům doporučuje uzavírat pojistku, která kryje riziko smrti a také riziko invalidity, protože to v sobě zčásti zahrnuje i invaliditu způsobenou úrazem nebo závažným onemocněním, což jsou jinak dvě samostatná doplňková pojištění, za která si musí klient připlatit.
„Můj názor je takový, že klient by měl dát více peněz do krytí rizika invalidity než smrti, protože s invaliditou člověk musí žít a jsou s ní spojené životní náklady,“ dodává Míchalová.
Avšak i tato varianta má podle ní své háčky. Klient sice ušetří za krytí rizika závažných onemocnění, které patří mezi doplňkovými pojištěními k těm nejdražším, ale může se mu stát, že onemocní a přesto se nestane invalidní. Nebo se stane invalidním až za několik let.
„Pokud se 35letý klient pojistí na částku milion korun pro případ závažných nemocí, bude ho to měsíčně stát u většiny pojišťoven o 200 až 300 korun měsíčně více, než kdyby zvolil pojištění invalidity. Invalidita je přitom obecnější riziko, kryje tedy více možných případů než jen vyjmenované definice závažných nemocí. Jinými slovy, může se stát invalidním i z důvodu jiné nemoci nebo úrazu,“ vysvětluje Pavel Krejčík.
Invalidita (způsobená úrazem nebo nemocí) všech tří stupňů pojištěná na milion korun stojí přibližně 800 korun měsíčně. Pokud byste si zvolili jen úrazovou variantu, tedy trvalé následky úrazu, bude vás to stát na podobnou částku přibližně sto až dvě stě korun měsíčně. Trvalé následky ale zdaleka nekryjí takový rozsah vážných problémů jako invalidita. Klíčové je tedy vždy pokrýt invaliditu, smrt a dlouhodobou pracovní neschopnost. Ostatní rizika až jako případný doplněk.
