Kdy a jak sjednat životní pojištění, aby mělo smysl

Moderní životní pojištění umí řešit celou řadu problémů a dá se nastavit na míru. Proti čemu se dá vlastně pojistit? Kdy z něj lze očekávat peníze a kdy naopak nefunguje? Nejdůležitější otázky týkající se jedné z hlavních složek životního pojištění, tedy pojištění smrti, vysvětluje analytik Pavel Krejčík ze společnosti Partners.

Životní pojištění nekryje přímo pojištěného, ale jeho blízké. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

I malá investice, je dobrá investice.

Pojištění smrti patří k základnímu riziku, které by v životní pojistce mělo být sjednané. Zároveň je ale důležité vědět, že ho nepotřebuje každý. Jako jediné z ostatních obsažených rizik totiž nekryje přímo pojištěného člověka, ale jeho okolí, tedy na něm finančně závislé osoby.

V České republice každý rok zemře přibližně 110 000 lidí. Z toho je přibližně 22 000 ekonomicky aktivních, tedy ve věku 15 až 64 let. Primárně tyto věkové kategorie by měly pojištění smrti řešit. Starší lidé již ve většině případů mají své závazky splacené, není na nich nikdo finančně závislý, případně mají vytvořenou finanční rezervu.

Kdy uzavřít životní pojištění

Pokud zvažujete uzavření životní pojistky, nejprve si odpovězte na pár základních otázek.

• Máte závazky, které nechcete nechat svým blízkým, jako je hypotéka, úvěry a jiné dluhy?
• Je na vás někdo (děti, partner, rodiče, apod.) finančně závislý?
• Bude pro někoho výpadek vašeho příjmu problém?
• Chcete svému okolí splnit nějaké cíle, například financovat studium dětí, koupit jim byt nebo koupit manželce cestu kolem světa?
• Nemáte vyřešenou rezervu na náklady s pohřbem?

Jestliže alespoň jednou odpovíte ano, jděte do toho a riziko smrti si pojistěte. Využijte srovnávač životního pojištění a vyberte si to nejvýhodnější.

Pojištění správně nastavte

Člověk může zemřít následkem nemoci nebo úrazu, v pojištění by se tedy měly pokrýt obě možnosti. Pojišťovny nabízejí celou řadu podmnožin, které ale zdaleka nekryjí všechny možné příčiny úmrtí. Například smrt úrazem, smrt úrazem způsobeným při dopravní nehodě, smrt úrazem v kombinaci s vyjmenovanou nemocí (srdeční infarkt a mozková mrtvice) apod.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Tyto podmnožiny jsou sice cenově levnější, například pojištění smrti úrazem při dopravní nehodě stojí pár korun, ale pravděpodobnost, že zemřete zrovna na tuto příčinu, není moc velká. Podle statistik je dokonce pravděpodobnější, že příčinou smrti bude sebevražda než úraz při dopravní nehodě (například v roce 2013 bylo v ČR spácháno 1 573 sebevražd, zatímco na silnicích zemřelo 760 lidí). V praxi je často vidět smlouvy, které mají sjednanou pouze smrt úrazem, případně smlouvy, kde tato příčina v pojistné částce převažuje. Pojistka je pak sice levnější, avšak když zemřete na nějakou nemoc, je vám, respektive vašim blízkým, k ničemu.

Jak správně určit pojistnou částku

Neexistuje univerzální doporučení, každý člověk nebo rodina mají individuální potřeby a jejich výchozí finanční situace je odlišná. Vždy je ale třeba vycházet z finanční bilance – musí být jasno, jaké má rodina příjmy a výdaje. Na základě toho se určí, jaký výpadek bude třeba pokrýt. Pojišťujeme vždy primárně nutné výdaje rodiny. V případě úmrtí musíme počítat s tím, že výdaje rodiny o něco poklesnou. Dále je třeba znát výši případných dluhů a dalších závazků a stanovit, jaké budoucí cíle je třeba řešit.

Příklad

Manželé mají jedno malé dítě a příjem dohromady ve výši 50 000 Kč, výdaje rodiny jsou 45 000 Kč. Jak bude vypadat situace, pokud by zemřel partner, jehož příjem činí 30 000 Kč.

• Původní výdaje rodiny se sníží přibližně o 10 % (neutratí se již tolik za jídlo, za oblečení, apod.). Snížení je ale individuální.
• Rodina bude mít výdaje ve výši 40 500 Kč, v rozpočtu tedy bude chybět 20 500 Kč.
• Pokud započítáme vdovský a sirotčí důchod (2 x 6 000 Kč), bude v rozpočtu chybět 8 500 Kč.
• Ideální pojistná částka pro případ smrti činí v tomto případě 1,7 milionu Kč. Pak by pozůstalá rodina zvládla po finanční stránce fungovat bez omezování původních výdajů.

Výši pojistné částky snižte, pokud máte našetřeno něco bokem nebo máte majetek generující příjem, například příjmy z pronájmu, příjem z finančních investic atd., nebo by pozůstalí pobírali sociální dávky. Pokud jsou partneři manželé a mají děti, pak pozůstalým náleží vdovský a sirotčí důchod. Tyto důchody se průměrně pohybují okolo 6 000 Kč, rozdíl toho, co chybí, je třeba řešit v pojistce.

Pro správné určení pojistné částky existuje zjednodušená pomůcka. Pokud je potřeba dlouhodobě krýt měsíční výpadek příjmů ve výši 5 000 korun, pojistná částka by měla být jeden milion korun (vychází se z předpokladu, že 1 milion Kč je schopen při 6procentním zhodnocení generovat 60 000 Kč ročně).

Prostudujte si výluky

Pojistná částka

• Konstantní pojistná částka – částka, kterou pojišťovna vyplatí, je po celou dobu trvání stejná.
• Lineárně klesající pojistná částka – pojistná částka každý rok klesá o 1/n z původní hodnoty, kde „n“ je celkový počet let. Například pokud je pojistná částka 1 milion Kč na 10 let, každý rok klesne o 100 000 Kč.
• Anuitně klesající pojistná částka – pojistná částka kopíruje zůstatek z úvěru, který neklesá lineárně, ale pomaleji. Pokud pojišťovna neumí tuto variantu, je třeba zvolit vyšší počáteční částku u lineárně klesající varianty.
• Pojistná částka ve formě měsíčního nebo ročního důchodu – každý měsíc nebo rok se vyplácí dohodnutá pojistná částka. Většinou bývá vyplácena do konce trvání pojištění, v tom případě pozůstalí dostanou postupně stejnou částku jako v případě lineárně klesající PČ.

Výluky jsou situace, ve kterých pojišťovna podle pojistných podmínek nemusí plnit. Bývají uvedeny v pojistných podmínkách a je dobré se s nimi důkladně seznámit. Bývají totiž důvodem, proč pojišťovna neplatí.

V prvních dvou letech trvání pojištění například pojišťovny neplní v případě sebevraždy klienta. Po uplynutí dvou let již většina pojišťoven plnění poskytne, existují však výjimky, některé pojišťovny mohou mít tuto výluku i přísnější, případně plní jen omezenou částku.

Problém může nastat i v okamžiku, kdy zemřete v důsledku válečné události, teroristického činu, vzpoury, povstání, apod. Některé pojišťovny sice umí část z těchto problémů řešit, ale opět ne všechny. Mezi výlukami se objevují i souvislosti s jadernou katastrofou nebo s úmyslným spácháním trestného činu.

Pokud se s něčím léčíte, neměli byste to zamlčovat. Když totiž zemřete v důsledku zdravotních problémů, se kterými jste se léčili před počátkem pojištění a pojišťovna to nevěděla (a tím pádem už na začátku neupravila cenu pojistky nebo individuální podmínky), máte zpravidla smůlu. Proto při sjednávání pojistky vždy pojišťovně sdělte svůj zdravotní stav. Někdy je pojišťovna schopná přijmout i nemocného klienta, samozřejmě mu může udělit cenovou přirážku, v některých případech ale pojišťovna z krytí rizik konkrétní zdravotní problém vyloučí. Některé pojišťovny mohou mít v pojistných podmínkách čekací dobu, po kterou neplní smrt v souvislosti s předchozím zdravotním stavem. Výluky proto nepodceňujete a zjistěte si, jak to má konkrétní pojišťovna.

Dbejte také na to, aby byla nastavená dostatečná doba trvání pojištění. Pokud se pojistka sjedná na kratší dobu, bude sice levnější, ale nekryje vás po potřebnou dobu. V praxi existují i případy, kdy živitel rodiny má nastaveno pojištění smrti například pouze na dva roky a smlouva přitom trvá delší dobu.