Zánět hrtanu, střevní chřipka, opět zánět hrtanu, tentokrát i s třídenním pobytem v nemocnici, a nyní chřipka. Takto promarodil podzim a zimu čtyřletý Kryštof. Jeho maminka svému zaměstnavateli přinesla už čtvrtý ošetřovací list.
„Vedoucí si ho vzal se slovy: Už zase? S pohyblivou složkou mzdy za plnění úkolů se můžu tento měsíc rozloučit,“ povzdychne si pětatřicetiletá úřednice, která zůstane se synem minimálně týden doma.
A nejsou to jediné peníze, které tento měsíc Kryštofova chřipka spolkne. Na týden se matce zkrátí mzda na 60 procent výdělku. Další vydání má i s léčbou. „Léky a různé podpůrné prostředky, které nám lékařka předepíše, mě stojí každou nemoc tři až čtyři stovky,“ má spočítáno Kryštofova maminka.
Daně 2017Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE |
Rodiče sedmileté Leony jsou na tom finančně mnohem lépe, v manažerských funkcích si ale nemohou dovolit zůstávat s nemocnou dcerou doma. „Babičky máme daleko, voláme chůvu, nedá se nic dělat. Naštěstí Leonka je nemocná tak jednou do roka,“ říká sedmatřicetiletá maminka. Za týdenní péči si hlídací agentura naúčtuje přes sedm tisíc korun.
Co nejdřív zpět do školy
Podle údajů pojišťoven stráví otec či matka s dítětem do deseti let doma na nemocenské péči 11 měsíců, což je skoro roční výpadek příjmu. „Podle našich dat přijdou lidé s platem 25 tisíc korun měsíčně péčí o nemocné ratolesti až o 160 tisíc korun,“ doplňuje čísla Ivana Buriánková z České pojišťovny.
Čtyřletého Pavlíka, kterého zánět hrtanu trápil na podzim stejně jako Kryštofa, se rozhodli rodiče připojistit. „Od tří let, kdy začal chodit do školky, je pojištěný na úraz. Když jsem zjistila, že jde připojistit také pobyt v nemocnici, udělali jsme to,“ říká Pavlíkova maminka. Za jednodenní hospitalizaci se svým synem zaplatí nemocnici 350 korun. „Přitom měsíční pojistka Pavlíka vyjde celkem na 510 korun a pokrývá mi náklady 500 korun denně při hospitalizaci dítěte, což je pro nás zajímavé,“ vypočítává Pavlíkova matka. Ani týdenní hospitalizace matky a syna tak do rodinného rozpočtu výrazně nezasáhne.
Podle průzkumu však více než třetina rodičů žádné pojištění pro dítě nemá a snaží se nucený pobyt doma co nejvíce zkrátit. „Pracuji na dlouhý-krátký týden. Takže často potřebuji vykrýt jen čtyři dny. Vezmu si dva dny dovolené, manžel jeden dva dny home office nebo pomůže sousedka. Babičky nemáme, lepíme to, jak se dá,“ říká dvaatřicetiletá Marika, maminka dvou synů.
Jinou motivaci mají rodiče žáků, které posílají do školy co nejdříve hlavně proto, aby děti nezameškaly. Skoro třetina rodičů pak přiznává, že do školky či školy dává děti, které nejsou zcela doléčené. „U nás je to tak půl na půl. Někdo přivede do školky dítě s nudlí u nosu nebo s kašlem, protože potřebuje do práce. Ale samozřejmě jsou i zodpovědní rodiče. A když potřebují do zaměstnání, mají buď chůvu, nebo si přivezou do Prahy prarodiče, aby se jim o děti starali. Dokonce někteří vozí nemocné děti k rodičům na Moravu na doléčení,“ říká Hana Kopečná z Mateřské školy Krynická v pražské Troji.
Přesčasy, nebo pojištění?
Velké rozdíly napříč republikou jsou i v tom, kdo zůstává s nemocným dítětem doma. Dvě pětiny rodičů odcházejí z práce na paragraf. Kde to jde, berou si home office. V Praze je to až třetina rodičů. Hlavně je to tím, že v metropoli je větší koncentrace zaměstnavatelů, kteří práci z domova umožňují nebo aspoň tolerují.
„Když je dítě nemocné, ani se mi nevyplatí brát si ošetřovačku. Stejně musím být na e-mailu, stejně mi zvoní co chvíli telefon. Tak si nahlásím home office. Je to náročnější, ale mám plný plat,“ říká maminka sedmileté Šárky. Zaměstnavatelé raději budou mít pracovníka na telefonu, než aby jej deset dní zcela postrádali. A naopak rodiče se necítí tak provinile, jako když nadřízenému přinesou už druhý ošetřovací list ve stejném měsíci.
Pokud to nejde, je třeba se smířit s propadem rodinných financí. Polovina rodin výpadek neřeší a počítá s tím, že se následující měsíc uskromní. Většinou jsou to rodiny s menším příjmem nebo lidé z venkova. „Když to jde, doháníme to přesčasy. Muž pracuje u CNC stroje a mají tolik práce, že na přesčas může v podstatě kdykoliv,“ říká maminka Kryštofa. Naopak vysokoškoláci s vyšším příjmem a rodiny z Liberce, Olomouce a dalších větších měst nad sto tisíc obyvatel spoléhají při výpadku příjmů na finanční rezervu, případně čerpání pojistky.
Podle Jiřího Housky z poradenské společnosti Fincentrum je o pojištění dětí stálý zájem. „Rodiče žádají i o rozšíření pojistky, nejen na úraz, ale také na vážnější onemocnění, připojištění na pobyt v nemocnici, dlouhodobou péči o nemocné dítě a podobně,“ říká Jiří Houska.
