 |
Pokud porovnáme první pololetí roku 2005 a roku 2006, objem předepsaného pojistného vzrostl u životního pojištění jen o 1,1 procenta. Výrazněji se mění jen způsob placení pojistek. Lidé dávají stále častěji přednost běžnému placení na úkor jednorázových plateb. Tento způsob placení ve srovnatelném období roku 2005 a 2006 vzrostl o 7,1 procenta.
Podíl životního k neživotnímu pojištění je v procentech 61,2 ku 38,8 – poměr se poslední tři roky příliš nemění. Před deseti lety však trh neživotního pojištění zabíral přes 70 procent a životní pojištění zabíralo méně než 30 procent z koláče předepsaného pojistného.
V zahraničí si platí životní pojistku více lidí
Česko stále v počtu uzavřených životních pojistek pokulhává za vyspělými státy, kde je životní pojistka samozřejmostí a v pojišťovnách spolu s penzijními fondy končí značný díl volných peněz lidí.
„Ve Velké Británii tvoří investice do životních pojistek a penzijního připojištění 57 procent všech investovaných peněz, v Německu je to 29 procent, ve Francii 33 procent,“ uvádí Tomáš Rampula, produktový manažer poradenské společnosti AWD. A v Česku? Necelých 10 procent.
Tomáš Rampula nabízí vysvětlení: „Chybí tu tradice životních pojistek, lidé v sobě navíc stále mají, že se stát postará, když se něco stane. Nedomýšlejí, v jaké nepříjemné finanční situaci se rodina ocitne, když přijde o živitele.“ Přitom v Česku jsou životní pojistky konstruovány stejně jako v Německu či dalších zemích, takže pojišťovny tam svým klientům nenabízejí nic jiného než v tuzemsku.
Jenže v Česku se po dlouhém období, kdy jedinou možností inniorském věku. Jsou to například podílové fondy, dluhopisy apod. Jejich předností je to, že se člověk dostane k penězům rychleji než u životní pojistky či penzijního připojištění.
