Pojišťovny tlačí podniky do nevýhodných obchodů

Někteří zaměstnavatelé zaznamenávají od ledna letošního roku, kdy vstoupila v platnost daňová uznatelnost příspěvku podniku na životní pojištění zaměstnance, doslova nájezdy agentů pojišťoven. Představa rychlého a v porovnání s obsluhou jednotlivého klienta několikanásobného výdělku způsobuje, že se finančním ředitelům i personalistům vrší na stolech jedna nabídka za druhou. Ve snaze maximalizovat výdělek ovšem většina agentů pojišťoven prosazuje především životní pojistky s vysokými pojistnými částkami pro případ smrti. Z těchto typů pojištění, jak známo, plynou jim i pojišťovnám zdaleka největší zisky (přímosměrné výši pojistné částky).

Kapitálové životní pojištění je špatný obchod

Kapitálové životní pojištění, na rozdíl od penzijního připojištění a důchodového pojištění (na které se daňové výhody také vztahují), ovšem neplní dobře funkci, kterou firma i zaměstnanec od daňově zvýhodněných příspěvků očekávají. Tedy, že při stejných nebo dokonce nižších nákladech zaměstnavatele získá zaměstnanec více, než by dostal ve mzdě. Vyšší příspěvek do některých životních pojistek může totiž být pro zaměstnance méně výhodný než vyplacení menšího obnosu peněz formou mzdy. Uveďme si to na příkladu, který ukazuje, že díky lačnosti agenta může podnik zavedením systému zaměstnaneckých výhod nadělat více škody než užitku.

 Příspěvek ve výši 660 Kč měsíčně

(odpovídá nákladům firmy spojeným s výplatou 488 Kč hrubého ve mzdě, což je zhruba 375 Kč čistého - podle zdaňovacího pásma)

Finanční produkt	Stav za 30 let
Kapitálová živ. pojistka na 300 000 Kč	245 000 Kč	(při 5 % p.a.)
Spoření odpovídající částky čisté mzdy (cca 375 Kč měsíčně)	310 000 Kč	(při 5 % p.a.)
Kapitálová živ. pojistka na 100 000 Kč	430 000 Kč	(při 5 % p.a.)
Penzijní připojištění	540 000 Kč	(při 5 % p.a.)
Investiční důchodové pojištění                 - možnost akcií v portfoliu	780 000 Kč	(při 8 % p.a.)

Jaké produkty jsou pro zaměstnance vhodné? 

Ze srovnání vyplývá, že pokud firma jako hlavní cíl sleduje zvýšení čistého příjmu zaměstnance a vytvoření kapitálu na penzi, měla by preferovat penzijní připojištění a z kategorie životního pojištění pouze důchodové pojistky, nejlépe v investiční formě (možnost volby poměru investic do akcií a dluhopisů). Důchodové pojistky mají tu obrovskou výhodu oproti klasickým životním, že představují v podstatě spořící produkt, u kterého se neplatí za žádnou drahou pojišťovací službu.  

Pro střední a mladší generaci je kvůli maximalizaci výnosu vhodné zařadit produkt, který může alespoň část pojistného umístit do akcií, tzn. investiční důchodové pojištění.  

Obecně platí, že chce-li zaměstnanec převážně spořit, nemělo by pojištění zahrnovat pojistnou částku pro případ smrti. Čím je totiž vyšší, tím ze stejného měsíčního příspěvku zůstane méně v kapitálové hodnotě. Pokud firma nechá prostor agentovi pojišťovny ke sjednání kapitálových životních pojistek s třeba i vyššími pojistnými částkami než 300 000 Kč, může dojít v porovnání se mzdou ke zmíněnému poškození zaměstnanců (viz příklad). 

Samozřejmě mohou existovat situace, kdy zaměstnavatel má vážné důvody k zařazení pojistných produktů, které mají pojistnou částku pro případ smrti. Chce třeba zajistit rodiny manažerů, případně pracovníků rizikových profesí jako jsou řidiči. Potom je možná třeba kombinace různých produktů.

Jak využívají podniky zaměstnaneckých výhod?  

Podle informací poradenské firmy PriceWaterhouseCoopers poskytuje příspěvek na různé formy pojištění a zejména penzijní připojištění již polovina z firem, které byly respondenty jejího výzkumu. Česká republika tak má šanci přiblížit se zemím jako Nizozemí či Belgie, kde platba firmy činí významnou složku spoření zaměstnance na důchod a poskytování či neposkytování příspěvku hraje důležitou roli při výběru zaměstnavatele. Průzkum také ukázal, že většina společností v ČR přehodnocuje výši platu zaměstnanců jednou ročně, což vytváří prostor pro plynulé zavedení příspěvku na penzijní připojištění či pojištění. 

Komu svěřit realizaci

Řešení systému zaměstnaneckých výhod by neměl dostat na starost první agent pojišťovny, který se objeví ve vrátnici. Existuje mnoho vhodných produktů, které se hodí pro různé individuální situace zaměstnanců. Podniku by měl tedy nejlépe poradit nezávislý zprostředkovatel – buď makléř nebo obchodní zástupce mající smlouvy s několika pojišťovnami a především penzijními fondy.

Kromě nezávislého výběru partnerské instituce a vhodného produktu je také třeba zajistit správné nastavení pravidel systému zaměstnaneckých výhod a zabezpečit i následnou odbornou péči. 

Co je třeba při přípravě systému zohlednit:

- výběr produktu (zajistit, aby přinesl více než výplata do mzdy)

- výběr instituce (vybrat takovou, která pravděpodobně bude existovat i za 20 a více let)

- administrativní náročnost (snížit ji výběrem partnera, který disponuje kvalitním systémem komunikace se zaměstnavateli)

- nastavení pravidel (výši příspěvku například odvozovat podle odpracovaných let)

Jaké máte zkušenosti se zaměstnaneckými výhodami? Které produkty jsou vhodné pro jejich realizaci? Poskytuje vám zaměstnavatel příspěvek?