Celá podvodná finta spočívá v tom, že se ve firmě navodí situace, kdy se zaměstnanec po nástupu do práce "hodí marod" a zároveň si zajistí co nejvyšší nemocenskou. "V některých případech se do podvodů zapojují zaměstnavatelé i lékaři," říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Z vysoké mzdy jsou vysoké dávky
Vše se odvíjí podle předem dohodnutého scénáře. Rodinná firma se dohodne s příbuzným či známým, že ho zaměstná za vysokou mzdu okolo 78 700 korun hrubého, která mu umožní dosáhnout na co nejvyšší nemocenské dávky (maximální výše dávky = 855 korun za den). Krátce po nástupu do práce nový pracovník onemocní. "Bývá to zpravidla po krátkém čase, řádově v době dnů," přibližuje Jana Buraňová.
Kalkulačka |
V případě, že lékař není do podvodu zapojený, sehraje zaměstnanec v jeho ordinaci přesvědčivou hru, že má velké zdravotní potíže, například deprese. Pokud lékař o podvodu ví, vše proběhne jednodušeji – vystaví pacientovi neschopenku a vyplní patřičnou diagnózu. "Jde o diagnózy, u nichž je složitější provedení kontroly," dodává Buraňová.
"Zdravý nemocný" a jeho rodinná firma pak jen čeká, až uplyne 21 dnů, tedy doba, kdy má nemocný nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Tyto peníze ale samozřejmě firma nevyplatí, jde přece o fintu, jak si zajistit příjem z nemocenské. A ten může být velmi příjemný.
Fakta
Zdroj: ČSSZ |
Když se vše narafičí tak, že má nemocný nárok na maximální dávku (855 korun za den), za 30 dnů se dá vydělat přes 25 tisíc korun. A pokud choroba pokračuje, nebo se do hry zapojí ve firmě i další příbuzní, může být čerpání nemocenské pro všechny zúčastněné velmi tučným zdrojem příjmů.
Česká správa sociálního zabezpečení však varuje, že takové případy umí rozplést a podvod často odhalí velmi rychle kontrolou režimu práce neschopného a příslušných podkladů u zaměstnavatelů. "V případě pochybností posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumá, zda neschopenku vystavil lékař oprávněně a zda stav pacienta odpovídá diagnóze," přibližuje Buraňová.
"Mezi nejzávažnější podvody patří případ, kdy skupina lidí sjednávala fiktivní pracovní smlouvy buď pouze na základě osobních údajů osob, nebo i za spolupráce s několika obchodními společnostmi, které nevyvíjely žádnou hospodářskou činnost," uvádí ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun. Jak dodává, v tomto případě soud odsoudil celkem 31 lidí. Hlavní organizátorka stráví ve vězení 4,5 roku, ostatní obvinění dostali podmíněné tresty odnětí svobody od šesti měsíců do tří let a všichni musí též uhradit způsobenou škodu.
A ve kterých částech republiky se nejvíce podvádí? "Vyjdeme-li z počtu podaných trestních oznámení za posledních pět let, pak nejvíce bylo podezření na zneužívání dávek v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem a Hradci Králové. Naopak v Českých Budějovicích, Plzni, Středních Čechách a Praze evidujeme znatelně menší počet případů," uzavírá mluvčí.
Jak řešíte krátkodobou nemoc, např. respirační onemocnění?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 8. prosince 2013. Anketa je uzavřena.
