Zatímco v západních zemích mohly za problémy pojišťoven především rozsáhlé pojistné události (přírodní katastrofy, terorismus) či propady finančních trhů, tak v Čechách byla příčinou problémů většinou nedbalost, nezkušenost či nekalé zájmy ve vedení pojišťoven.
Problémy prvních pojišťoven začínají již po povodních v roce 1997. Tehdy se dostala díky dumpingovým cenám a nedostatečnému zajištění do problémů Pojišťovna Morava. Pojistný kmen převzala Pojišťovna Universal, na kterou byla v roce 2001 uvalena také nucená správa. Příčiny jejích problémů jsou dodnes stále v rovině spekulací a dohadů. Začátkem ledna 2002 přebírá 70 tisíc pojistných smluv Union pojišťovna, pojišťovna co do velikosti a síly velmi podobná pojišťovně Universal.
Problémům obou pojišťoven vždy předcházelo uvalení nucené správy na dceřinné společnosti. Obdobně tomu bylo i u IPB Pojišťovny, jejíž solventnost klesla pod minimální míru solventnosti požadovanou Zákonem o pojišťovnictví. Zajímavostí je, že veškeré smlouvy Pojišťovny Universal byly převedeny do Union pojišťovny, zatímco nástupcem Pojišťovny Universal se stala Pojišťovna Maxima. Za zmínku stojí ještě krach Pojišťovny Certusia, která se dostala do konkurzu dle zveřejněných informací díky nesplacenému navýšení základního jmění, nedostatečnému zajištění a nízké úrovni technických rezerv.
Je kontrola pojišťoven dostatečná?
Předmětem kontrolní činnosti ministerstva je kontrola dodržování zákona o pojišťovnictví, přes sledování tvorby rezerv a solventnosti až po kontrolu administrativních postupů. Zákon o pojišťovnictví tvrdí, že pokud Úřad zjistí porušení povinností, rozhodne o opatření vedoucí k odstranění zjištěných nedostatků. V následující tabulce jsou chronologicky uvedena opatření, jejichž použití zákon předpokládá k nápravě pojišťovny. (pozn. Současný zákon je však v této části zákona poměrně diskutabilní. Zpřísnění a jednotný výklad by měla zajistit až připravovaná novela zákona o pojišťovnictví.)
Ministerstvo může rozhodnout o:
· personálních změnách ve vedení pojišťovny
· použití zisku (doplnění rezervního fondu)
· zvýšení či snížení základního jmění
· ozdravném plánu pro pojišťovnu
· zavedení nucené správy
· pozastavení oprávnění k uzavírání smluv
· převodu pojistného kmene na jinou pojišťovnu
· odejmutí licence
|
Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně MF zavede, jestliže: |
|
· pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená MF · zkresluje výsledky své činnosti · je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv · jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě dosáhne skutečné míry solventnosti nižší, než je zákonem stanovená výše prostředků v garančním fondu |
| Postup pojišťovny při nucené správě: |
|
· MF stanoví nuceného správce, který má největší pravomoci ve společnosti. Přechází na něj pravomoci představenstva a valné hromady. · zkoumají se důvody nucené správy · než vyjde rozhodnutí o výsledku nucené správy, v činnosti pojišťovny se nic nemění |
| Výsledek nucené správy, pokud nevede k nápravě: |
|
· pozastavení oprávnění k uzavírání smluv · převodu pojistného kmene na jinou pojišťovnu · odejmutí licence, konkurs |
Zdroj: Fincentrum
Je nucená správa důvodem k obavám?
 |
Důvěra pojistného trhu klesá. Ani seriózním pojišťovnám se nedá věřit. Čtěte ZDE |
Ve srovnání s bankovním či investičním sektorem je v bilanci krachů velkých firem pojišťovnictví prozatím velmi úspěšné. Ve většině případů se dostaly do problémů menší pojišťovny, které nabízely majetková nebo odpovědnostní pojištění. Ta se obvykle sjednávají na dobu 1 roku a klientovi tak „nehrozila“ větší újma než zaplacené pojistné na 1 rok dopředu (pokud samozřejmě nenastala pojistná událost). Pojišťovny ve snaze rozšiřovat své aktivity a vliv na trhu však doposud přejímaly pojistný kmen „problémových“ pojišťoven bez větších komplikací. Klienti tak finanční problémy pocítili pouze při některých problémových likvidací pojistných škod.
Co se stane, kdy nedojde k převzetí pojistného kmene jinou pojišťovnou?
Pokud by nechtěla žádná pojišťovna převzít závazky zkrachovalé pojišťovny, došlo by ke konkurznímu vyrovnání. Prvotně by sloužily prostředky rezerv k plnění nároků vyplývajících z pojištění a až následně k vyrovnání ostatních závazků. (Dříve k vyrovnání závazků byla použita i desetimilionová kauce, kterou musela každá pojišťovna zaplatit společně s podáním žádosti o povolení.)
Co do budoucna?
|
|
|
Klienti pojišťoven: bojujte za svá práva! Čtěte ZDE |
Na otázku, zda pojišťovna může zkrachovat, je jednoduchá odpověď: ano, jako kdekoliv jinde. O tom, co by se stalo, kdyby pojišťovna zkrachovala se dá však jen spekulovat. Nedá se tvrdit, že větší pojišťovna je bezpečnější. Zároveň je těžké se dohledat signálů, které by vypovídaly o problémech té či oné pojišťovny. Proto vše záleží na kvalitním dozoru a právním rámci, který by případnému zneužití finančních prostředků předcházel.
Pojišťovnictví začíná působit napříč celým finančním trhem. Je tedy prakticky nemožné ochránit spotřebitele jedním dozorem, který dohlíží pouze na jednu část aktivit pojišťovny. Proto je velmi diskutováno o plošném dozoru nad celým finančním trhem. Odpověď na otázku v jakém rozsahu bude realizován a jak bude úspěšný v našich podmínkách je však ve fázi spekulací.
Obáváte se, že Vám pojišťovna nebude schopna/ochotna vyplatit pojistné plnění? Je pro pojišťovnictví v Čechách stabilní a bezpečné prostředí? Děkujeme za Vaše názory a připomínky.
