Když si budete spořit na důchod po vlastní ose, získáte svobodu. Záleží jen na vás, kolik, kam, nebo jak dlouho si budete ukládat a kolik a jak často si budete v budoucnu vybírat.
Naproti tomu vstupem do druhého pilíře penzijního systému svobodu ztratíte. Nejenom, že nebudete moct ze systému vystoupit, ale budete si také muset zvolit způsob výplaty. Tedy to, co se s vašimi naspořenými a fondy zhodnocenými penězi po skončení spořicí fáze stane. Buď si necháte od pojišťovny vyplácet doživotní rentu, nebo se vaše peníze rozpočítají na dvacet let. I toto rozhodnutí je neměnné. Takže člověk, který si například zvolí doživotní vyplácení a po pár letech v důchodu se dozví od lékařů špatnou zprávu, již nebude moci své rozhodnutí korigovat.
Nejsou úroky jako úroky
V případě, že se na penzi rozhodnete spořit sami, budete mít jistotu, že se vám veškeré úroky od prvního dne až do konce vlastnictví spořicího produktu připíší na váš účet. To se o druhém pilíři penzijního systému tak jednoznačně říct nedá.
Server Bankovnipoplatky.com totiž zjistil, že z dosud zveřejněných informací není jasné, jestli vůbec a případně jak, se budou zhodnocovat peníze penzistů po ukončení spoření ve vybraném fondu. "Měli jsme obavu o to, aby při přípravě důchodové reformy někdo omylem nezapomněl na elementární nutnost zhodnocovat penzistům naspořené peníze i po jejich odchodu do důchodu," řekl Patrik Nacher, provozovatel webu Bankovnipoplatky.com.
Pojišťovny nevyplatí celé zhodnocení
Co se stane s naspořenými penězi během období, kdy už bude člověk pobírat penzi? "Pojišťovna bude povinna nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec valorizace. Vyplácený důchod se bude valorizovat na základě podmínek stanovených prováděcím předpisem, který bude připravovat ministerstvo práce a sociálních věcí," napsal redakci Bankovnipoplatky.com Radek Ležatka z ministerstva financí. Všechny kompletní odpovědi najdete zde.
Průzkum76 procent lidí se obává, že kvůli reformě mohou přijít o naspořené peníze. STEM/MARK pro společnost Fincentrum říjen 2011 a únor 2012 |
Co to znamená?
"Z komplikovaných odpovědí ministerstva financí jsem nabyl dojmu, že tak elementární věc, jako je pokračování zhodnocování nastřádaných peněz lidí a to po celou dobu vyplácení, zase tak elementární není. Nedivím se pak lidem, že penzijní reformě nevěří či ji nerozumí. Trochu mi to připomíná reakce sira Humphreyho v seriálu Jistě, pane ministře. Kde se vlastně vzala myšlenka s 90 procenty?" ptá se Patrik Nacher.
Deset procent výnosů, které vyplodí vaše v produktivním věku tvrdě naspořené prostředky, zůstanou pojišťovně spravující vaše peníze. A nejde přitom o zanedbatelnou sumu.
Patrik Nacher uvádí příklad: Máme-li v době odchodu do důchodu na účtu dva miliony korun (díky úrokům penzijních fondů a ekonomickému vývoji v příštích letech to není nereálné ani pro průměrně vydělávajícího člověka), a pokud by například pojišťovna zhodnocovala prostředky o dvě procenta, mělo by penzistovi jen na úrocích připlout za rok dalších 40 tisíc korun. Díky existenci ustanovení o "minimálně 90 procentech" by mu ale pojišťovna reálně do dalších výplat započetla pouze 36 tisíc korun. Za 20 let pobírání renty by tak modelový penzista (včetně úroků) mohl přijít o více než 50 tisíc korun.
A za pozornost stojí ještě další věc. Když vynásobíme pár tisíc korun, které by ročně zůstaly "z jednoho penzisty" pojišťovně za nehty, statisíci až miliony důchodců v systému, vyjde dost vysoká částka.
Na co použijí pojišťovny tyto peníze? Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívové pojišťovny nesmějí vyplácet žádnou provizi za zprostředkování ani účtovat příjemcům penzí z druhého pilíře žádné poplatky. Maximálně deset procent výnosů bude tedy sloužit na mzdy pro zaměstnance a jiné náklady spojené se správou výplaty penzí.
