„Stát žije na dluh. Zadlužují se i občané, kteří budou muset své dluhy splatit. Inflace smaže úspory střadatelů ve prospěch dlužníků, vše zaplatí jako vždy střední třída. V té době porostou ceny hmotných věcí, pozemků, uměleckých děl i zlata,“ říká předseda představenstva Golden Gate CZ.
Každý není příznivcem investování do zlata. Jaké jsou argumenty pro investici do zlata a naopak proti?
Nejčastějším argumentem odpůrců zlata je, že zlato nenese pravidelný výnos. Ovšem když vložíte své peníze do banky, tak vám úrok nepokryje ani inflaci. Osobně mám velmi rád nemovitosti. Ceny nemovitostí se mi ale teď zdají příliš vysoké. K investici do nemovitostí je potřeba velký kapitál.
Spočítejte si online možný výnos vaší investice |
Unci zlata (31,103 g) pořídím zhruba za 30 tisíc, ve spoření mi stačí na nákup zlata 500 korun měsíčně. Na zlatu navíc oceňuji fakt, že mi večer nevolá, když mu kape vodovodní kohoutek nebo sousedi mají nahlas puštěnou televizi. Zlato je jednoduchá investice, je však potřeba dodržovat určité zásady. Není vhodná pro každého, odpůrcům zlata ji nevnucuji, ať si každý investuje do toho, čemu věří a co mu udělá radost.
Zájem o spoření do zlata v Česku roste. Naznačují to i čísla. V letošním pololetí jste prodali zlato a stříbro v objemu 756 milionu korun, což je meziroční nárůst 43 procent.
Ano, zájem lidí o zlato se poslední roky zvyšuje. Podle nedávného průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen jde o druhou nejpopulárnější investici. Spořit do zlata lze už od 500 korun měsíčně, díky této částce je spoření dostupné pro řadu lidí. Spoření do zlata lze přirovnat k začátkům stavebního spoření. Vyjádřeno v číslech, každý rok v Golden Gate roste objem cílových částek spořicích smluv o více než miliardu korun. Jsme ale v začátcích, stejně jako bylo stavební spoření v polovině 90. let. Máme 17 tisíc klientů, ale už se připravujeme na dobu, kdy bude zájem lidí desetinásobný.
Cena zlata dosáhla ročního maxima. Proč ho kupovat, když je cena vysoko a zlato září? Není to jen psychologické lákadlo a víra, že cena ještě poroste?
V roce 2013 britská Cass Business School a americká společnost Research Affiliates udělaly experiment. Odborníci na investování sestavili investiční portfolio, proti tomu postavili opice, které náhodně vybíraly investice. Výsledek byl takový, že šimpanzi vydělali více než vyvážené portfolio od odborníků. Nemusíme chodit daleko, v Čechách makak Joey rozděloval své investice výběrem míčků a porazil nejen zkušeného investora Michala Horáčka, ale také řadu finančních analytiků. Tím se nechci nikoho dotknout. Na rady odborníků nedám, řídím se svým rozumem. Nedávám všechny peníze do jednoho typu investice, rozkládám investici v čase, dodržuji investiční horizonty a snažím se kupovat levné investice a těch předražených se postupně zbavuji. Nejsem v investování chamtivý, nejdu s davem a nemyslím si, že mám patent na rozum. Jsem opatrný, trpělivý, a to nese úspěch.
Vladimír Brůna (1978)
 |
A poroste cena, nebo začne klesat? Jak to vidíte?
Bohužel nemám křišťálovou kouli. Nechci predikovat věci, které nemůžu ovlivnit. Nebylo by to ani seriózní, jsem obchodník se zlatem. Pokud se bude dařit akciím, bude se dařit i nemovitostem a nebude se dařit zlatu. To platí i opačně. Americké akcie rostou 8 let nepřetržitě. Ceny nemovitostí lámou rekordy. Kdy se to zastaví? Až to nastane, bude dobrá doba vlastnit zlato, protože do něj bude utíkat kapitál z předražených akcií a nemovitostí. Já osobně vnímám dnešní cenu zlata jako velmi levnou v porovnání s ostatními aktivy.
Na růst ceny zlata má vliv inflace. Ta byla u nás dlouhodobě mizivá, teď roste. Jaký to může mít dopad?
Inflace devalvuje hodnotu peněz, zlato naopak jejich hodnotu uchovává, proto v době inflace roste zájem o zlato. Dokud bylo oběživo kryté drahými kovy, inflace byla zcela zanedbatelná. Současný ekonomický systém však inflaci ke svému životu potřebuje, proto se centrální banky snaží inflaci za každou cenu udržet. Český stát stejně jako většina vyspělých států žije na dluh. Zadlužují se i občané, kteří ale budou muset své dluhy splatit. Stát své dluhy smaže inflací, v extrémním případě měnovou reformou. To zažili naši rodiče v padesátých letech a já pamatuji znehodnocení peněz v 90. letech. Téměř 30 let žijeme v klidu, je to ale klid před bouří. Inflace smaže úspory střadatelů ve prospěch dlužníků, vše zaplatí jako vždy střední třída. V té době porostou ceny hmotných věcí, pozemků, uměleckých děl i zlata.
Někteří odborníci upozorňují, že hrozbou pro zlato je deflace, tedy situace, kdy dojde k poklesu cenové hladiny. Co si má pod tím laik představit?
Deflace je opakem inflace. Při deflaci klesá cenová hladina, proto spotřebitelé odkládají své nákupy, aby zboží koupili později levněji. Tím pádem se méně vyrábí a roste nezaměstnanost. S tím, jak klesají příjmy z daní a rostou výdaje na podporu nezaměstnanosti, prohlubuje se schodek státního rozpočtu. Dlužníci milují inflaci, klesá při ní reálná hodnota dluhu. Deflace způsobuje opak, hodnota reálných dluhů se zvyšuje. Deflace škodí i věřitelům, protože roste podíl nesplácených dluhů. Centrální banky se snaží udržovat inflaci – snížením úrokových sazeb, tištěním peněz nebo přímo ovlivněním měnového kurzu (intervencemi), jak jsme tomu u nás byli svědky nedávno. Myslím, že hrozba deflace je v ČR zažehnána, ve 2. čtvrtletí tohoto roku inflace přesáhla 2 %. Cenu zlata pro českého investora ovlivňují jiné faktory než míra inflace či deflace u nás.
Čtěte také |
Jaké další faktory do toho vstupují?
Cenu zlata na trzích ovlivňuje světová politika a ekonomika. Mnozí investoři nevěří finančním trhům a hledají alternativy. Ukázalo se to i poté, co Velká Británie v referendu rozhodla o vystoupení z Evropské unie, což mělo na finanční trhy značný dopad. Zájem investorů o zlato i stříbro okamžitě vzrostl a začaly stoupat i ceny investičních kovů. Probíhající brexit vyvolává mezi lidmi pocit nejistoty, své prostředky proto přesouvají do bezpečných aktiv. Velký vliv na cenu zlata má americký dolar a jeho vývoj. Jestliže hodnota dolaru klesá, roste cena zlata a naopak. Zlato do jisté míry ovlivňuje také politika, především pokud se lidé cítí nějak ohroženi nebo se obávají budoucnosti. Z tohoto důvodu rostla cena zlata v průběhu amerických prezidentských voleb nebo po odhlasování brexitu ve Velké Británii.
Zlato prý kupují lidé, kteří nechtějí přehnaně riskovat. Jaká pravidla by měl investor dodržovat, aby neriskoval?
Důležité je nakupovat drahé kovy u seriózních, prověřených a kapitálově silných firem, které mají dostatek prostředků na zpětné výkupy. Dalším základním předpokladem je dodržování dlouhodobého časového horizontu, doporučuji nejméně pět let. Zároveň bychom neměli do zlata vkládat všechen svůj majetek (stejně jako bychom ho neměli celý vložit do akcií nebo nemovitostí). Já osobně mám ve zlatě 10 % majetku a 15 % ve stříbru, záleží však na preferenci, každý má jiné motivy a potřeby. Mnozí spekulují a bojí se, že nakoupí v nevhodnou chvíli za příliš vysokou cenu. Zkušenosti i statistické výzkumy ale ukazují, že pokusy o podobné načasování vedou v průměru k horším výsledkům než strategie pravidelného spoření. Právě díky pravidelnému spoření jde cenu průměrovat a nakupovat velmi efektivně.
V čem spočívá hodnota zlata?
Unce zlata je stále uncí zlata. Paní Šafránková říkala Štěpánkovi: „Pětistovka je pořád pětistovka, víš, co já se na ni nadřu?“ Štěpán na to: „Ne že by měla jinou hodnotu, ale ty věci jsou jaksi čím dál dražší.“ Hodnota zlata spočívá v tom, že je ho omezené množství a nelze ho uměle vyrobit. Lidé vždy hledali způsob, jak uchovat hodnotu vytvořeného bohatství. Před několika tisíci lety jej našli ve zlatě. Království padala, říše se rozpadaly, režimy se měnily, ale zlato a jeho hodnota přetrvaly.
Značnou část trhu se zlatem ale tvoří obchody s „papírovým zlatem“. To znamená, že investor nedrží fyzické zlato, ale má ho uložené někde v bance. Jak vnímáte takové investování?
Lidé mají ve zlatě i stříbře zainvestováno mnohonásobně více peněz, než je reálná zásoba těchto kovů na planetě Zemi. Loni po celém světě nakoupili zlato v hodnotě 9,8 bilionu dolarů. Toto číslo však ukazuje takzvané „papírové zlato“, tedy pouze certifikát o zakoupení drahého kovu. Fyzicky toto zlato ve skutečnosti neexistuje. Do opravdového zlata lidé investovali jen 42 miliard dolarů, tedy 233krát méně. Fyzické zlato dostane pouze zlomek investorů. Na trhu je asi jen 10 procent cihel, tedy reálného investičního zlata, zbytek je virtuální trh – takzvané papírové zlato, které fyzicky vůbec neexistuje. Už Jára Cimrman zjistil, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne. Papírové zlato je pouze kouř, není kryto fyzickým kovem. V případě, že držitelé všech certifikátů budou chtít uplatnit svůj nárok na dodání fyzického zlata, uspokojeno bude jen 10 % z nich. Těch 90 % pomalejších bude mít z držení kouře jen slzy v očích.
Vlastnit fyzické zlato a mít ho doma či v sejfu je tedy méně riskantní než investice do „papírového zlata“, které fyzicky nedržím.
Ano, co je doma, to se počítá. Vlastnit papírové zlato je spekulace, může, a nemusí vyjít. Kdybyste měla možnost mít doma Modrého Mauricia, nebo fotku Modrého Mauricia, co byste si vybrala?
Kam by se cena zlata mohla vyšplhat řekněme za dalších 25 či 50 let? Jak to vidíte?
Cena zlata se poslední dva roky drží přes 30 tisíc korun za unci. Není důležité, kolik bude zlato stát za 25 či 50 let. Záleží na tom, jakou kupní sílu budou mít v té době peníze. Do roku 1971 u nás byla největší bankovkou stokoruna. V roce 2011 byla ukončena platnost papírové padesátikoruny a stokoruna se stala nejmenší bankovkou. To je vývoj za 40 let. Dovedete si představit, že za 35 let bude pětitisícikoruna nejmenší bankovkou?
