Zatímco nejmasovějším investičním nástrojem v USA jsou penzijní a podílové fondy, v Česku jsou hlavními spořícími produkty bankovní účty nebo produkty typu stavebního spoření.Tuzemské investice do podílových fondů se uskutečňují spíše díky aktivní nabídce ze strany investičních společností nebo finančních zprostředkovatelů než díky poptávce veřejnosti.
Porovnejte si, jak spořit na stáří, a vyberte tu nejvýhodnější nabídku |
„Důvodů, proč lidé pokoušejí štěstí na finančních trzích, je hned několik. Tím nejčastějším je snaha o zmnožení volných finančních prostředků, přilepšení na stáří, zajištění potomků, přivýdělek k hlavnímu příjmu nebo touha udělat si z obchodování na finančních trzích zaměstnání,“ vysvětluje ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky Jana Brodani.
Co snižuje riziko v investování
Investování se však neobejde bez podstupování rizika ztráty, přičemž míra podstupovaného rizika je takřka ve sto procentech případů úměrná výšce výnosu z investovaných peněz. Čím větší riziko, tím větší výnos, nebo ztráta.
Čtěte také |
„Dlouhodobé investice riziko snižují. A nutností je být disciplinovaným investorem, protože nedisciplinovaných investorů je většina. Ti prohlásí, že jsou ochotni investovat peníze, podstupovat riziko, ale po půl roce, roce, nebo i třech, když přijde nějaká větší korekce, jsou celí nervózní a zcela je ovládne pocit, že by spořicí účet byl býval lepší, takže začnou jednat zbrkle. Prodávají to, co mají, protože čekali větší terno. A to i přesto, že investiční horizont mají nastaven na pět nebo deset let, opustí své pozice a pak už jen lamentují, že prodělali,“ vysvětluje finanční poradce společnosti Partners Josef Uchytil.
Taková panika přináší poměrně velké ztráty. „Ti, kdo zainvestovali do podílových fondů v roce 2007 a v roce 2009 a v panice je opouštěli, prodělali na investici 10 až 50 procent,“ přibližuje Uchytil. Naopak ti, kdo nezpanikařili, na investici v delším časovém horizontu vydělali.
Jednou z možností, jak se vyhnout panice, je pravidelné investování. „Pravidelná investice má to kouzlo, že takzvaně průměruje ceny – při propadu přikoupíte více levnějších podílových listů, při růstu méně dražších,“ Josef Uchytil.
Na vlastní pěst, nebo kolektivně
Ve srovnání s běžným spořením ve prospěch investování hovoří fakt, že investované peníze lze skutečně zhodnotit. A to podstatně více, než když zůstávají na účtech v bance při „nijakém“ zhodnocení a každoročně oholené o inflaci.
„Člověk, který se rozhodne investovat své volné finanční prostředky na finančních trzích, má na výběr z mnoha možností, jak a do čeho je investovat. První rozhodnutí, které by měl udělat, by mělo být to, zda bude investovat na vlastní pěst, nebo kolektivně, přičemž druhá varianta neznačí nic jiného, než že své peníze vloží do některého z otevřených podílových fondů,“ říká Josef Uchytil.
Typy fondů
Na trhu jsou fondy peněžního trhu, jichž portfolio tvoří zpravidla instrumenty se splatností do jednoho roku. Výhodou je malé riziko a nulová daň při investici nad šest měsíců. Vstupní poplatky u těchto fondů bývají nízké, přístup k penězům okamžitý. V hantýrce obchodníků tyto fondy slouží hlavně k „zaparkování peněz.“
Jsou tu ale i další možnosti. Investor si může vybrat i jen z fondů dluhopisových, které investují výlučně do dluhových instrumentů s pevným nebo proměnlivým výnosem. Tento druh fondů je vhodný pro investory, kteří předpokládají, že investují peníze přibližně v horizontu jeden až tři roky.
Lze zvolit rovněž akciové fondy, které nabízejí možnost nejvyššího výnosu. Podmínkou však je zůstat v nich minimálně tři roky a déle, respektive investovat takzvaně s dlouhodobým investičním horizontem.
Na trhu jsou i takzvané smíšené fondy, jejichž portfolio se skládá z dluhopisů a akcií.
Druhy investorů
V případě podílových fondů odborníci definují dva základní druhy investorů. Toho prvního obvykle označují jako „investora střádala“, protože na finančním trhu ukládá své volné finanční prostředky formou více či méně pravidelných investic. V momentě, kdy potřebuje investované finanční prostředky, anebo se trhy „hroutí“, bez lítosti je opustí, což většinou učiní se ztrátou.
„Na trhu jsou však ale i dlouhodobí střadatelé s programy pravidelných investic, kteří se nesnaží spekulovat na krátkodobé výdělky. Takový investor neinvestuje nahodile a svá nakoupená aktiva obvykle drží delší časový úsek. Hledá vhodné investičních příležitosti a rozhoduje se na základě věrohodných údajů, které korespondují s jeho finančními cíli,“ tvrdí Jana Brodani.
Zahraniční a domácí fondy
Zájemce o investice do podílových fondů má na výběr ze zahraničních i domácích podílových fondů, přičemž převládá nabídka těch zahraničních. To ale nic neříká o tom, do čeho bude fond peníze v konečném důsledku investovat, protože na trhu jsou fondy, které jsou sice založeny v zahraničí, ale zároveň jsou určeny primárně pro české investory. Třeba investují pouze do dluhopisů v českých korunách.
Země původů proto není ani tak důležitá, podstatné je, jakou má fond investiční strategii, kdo ho obhospodařuje, jakou má historii a jaké si účtuje poplatky. Jiný faktem je, že české fondy bývají dražší (mají vyšší manažerský poplatek) než fondy zahraniční.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
