V úvodu týdne se akcie v zámoří držely většinu obchodní seance mírně pod nulou, nakonec však dokázaly hlavní indexy uzavřít mírně v plusu. Dole se zpočátku držely např. díky špatným kvartálním výsledkům druhé největší telekomunikační společnosti na kontinentu Verizon.
Pozdější vzestup byl dán hlavně akciemi stavebních a finančních společností. První zmíněné těžily z dobrých makro dat o realitním sektoru. Mezi rostoucí finanční tituly patřily např. akcie Wells Fargo nebo Bank of America. Jejich zisky byly ovlivněny poklesem nákladů na jejich financování – mezibankovní tříměsíční dolarová úroková sazba LIBOR poklesla poprvé pod 0,50 %. Banky stály také za solidními zisky západoevropských indexů. Pražská burza dokázala posílit o více než jedno procento.
Úterní obchodní seance byla ve znamení výprodejů, ačkoliv nijak agresivních. Důvodem číslo jedna byly výsledky americké spotřebitelské důvěry, která je velmi sledovaným ukazatelem. Spotřeba totiž tvoří více než dvě třetiny amerického HDP. Jistým důvodem byly i špatné výsledky firmy Office Depot, která je druhým největším dodavatelem kancelářských potřeb.
Nedařilo se ani akciím energetických společností, neboť poklesly poměrně značně ceny ropy. Přesto oslabil hlavní americký index Dow Jones Industrial Average jen mírné. Naše burza také držela ztráty v mezích. Západoevropské indexy však ztratily v průměru více než procento.
Ve středu dobré výsledky evropských gigantů jako SAP, Sanofi-Aventis, British Petrol nebo španělské Telefóniky poslaly západoevropské indexy o více než 1 % nahoru. Nic na tom nezměnily ani špatné výsledky největší ocelářské firmy na světě ArcelorMittal nebo automobilky Peugeot.
Pražská burza dokázala také mírně posílit. Americké akcie však utrpěly většinou ztráty, a to zejména energetický sektor. Posilující dolar opět srazil dolů ceny ropy.
Následující den pokračovala v Evropě výsledková sezóna a dobré zprávy přišly od firem jako British Telecom, France Telecom či od technologicky-telekomunikační společnosti Alcatel-Lucent. Velmi se dařilo akciím těžařských společností, protože rostly ceny průmyslových kovů díky dobrým makro údajům. Kvůli tomu západoevropské indexy vzrostly na svá letošní maxima, když přidaly na své hodnotě v průměru 1 %.
Ve Spojených státech zavládla také dobrá nálada a hlavní indexy rostly obdobně jako evropské. Dosáhla rovněž na svá letošní maxima. Z konkrétních titulů se dařilo např. Motorole, která vykázala nižší než očekávanou ztrátu, a konglomerátu GE, jenž byl ke koupi doporučen bankou Goldman Sachs.
Na pražské burze naplno zuřila výsledková sezona. Telefónice se podařilo snížit náklady, avšak mírně zklamala tržbami. Jednalo se tak o jednu z mála emisí, která ten den poklesla. Naopak výsledky Erste Bank investory velmi potěšily a její akcie tak zesílily téměř o 9 %. Cena za jednu akcii se téměř blíží 600 korunám, zatímco před pár měsíci byla něco málo nad 200 korunami. Díky závěrečné aukci dokázal index PX posílit téměř o 4 % a dostal se letos poprvé nad 1 000 bodů.
Americký HDP za druhý kvartál spíše potěšil
Pondělí bylo ve znamení jen jediného důležitějšího makro údaje. Jednalo se o červnový počet prodaných nových domů v USA. Číslo bylo velmi potěšující, jelikož o 9 % překonalo očekávání analytiků. Zajímavou zprávou bylo, že Spojené státy vyčlenily 1 mld. USD na program "šrotovného".
Následující den byl publikován britský CBI index velkoobchodních a maloobchodních tržeb, který sice zvýšil svou hodnotu, avšak méně, než se očekávalo. Podle Case-Shillerova indexu se ceny domů v červnu v USA meziročně snížily "jen" o 17,1 %, což byla potěšující zpráva. Naproti tomu negativní zprávou z USA byly výsledky Conference Board indexu spotřebitelské důvěry, když ten měl zhruba stagnovat, ale téměř o tři body se snížil.
Američtí spotřebitelé zkrátka svou budoucnost v nejbližších měsících nevidí tak růžovou, protože stále roste nezaměstnanost, a proto klesají jejich disponibilní příjmy. Za zmínku stojí, že litevský HDP se v druhém kvartálu snížil meziročně o fatálních 22 %. V Pobaltí tedy není zle jen Lotyšsku. V České republice se objevila vyjádření ministra financí, že schodek rozpočtu pro tento rok by mohl být vyšší než 200 mld. CZK. Je tedy patrné, že plošné škrty státních výdajů navrhované prezidentem Klausem jsou třeba.
Ve středu asi nebyli příliš potěšeni němečtí ekonomové, protože vešlo ve známost, že v červenci se v Německu spotřebitelské ceny snížily v průměru o 0,1 % meziměsíčně. Pokles však nastal i meziročně. Stalo se tak poprvé po 22 letech. Ve spojených státech potěšily údaje o červnových útratách za jádrové statky dlouhodobé spotřeby, když rostly meziměsíčně o více než 1 %. V obyčejné (nejádrové) verzi však tento ukazatel klesl meziměsíčně o závratná 2,5 %.
Automobily zkrátka Američané ne a ne nakupovat. Celkově lze výše zmíněná dvě čísla hodnotit spíše negativně. Tzv. Béžová kniha FED tvrdila, že ve čtyřech distriktech (např. v New Yorku) již výstup ekonomiky stagnuje, a tyto obvody se tedy technicky již dostaly z recese.
Čtvrteční den přinesl další kladnou zprávu z Británie v tomto týdnu, když se v červnu ceny domů zvýšily oproti květnu o 1,3 %. To byl velmi hezký výsledek. Německá míra nezaměstnanosti stagnovala na 8,3 %, avšak celkový počet zaměstnaných osob v Německu mírně vzrostl. Na pořadu dne byl i tradiční americký počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za další týden, který sice vzrostl a převýšil konsenzus analytiků, nicméně celkový počet pokračujících žádostí se snížil. I proto investoři interpretovali tato čísla dohromady spíše pozitivně
.
V závěru týdne byl zveřejněn červencový CPI za eurozónu, přičemž meziročně klesl o 0,6 %, což bylo více, než bylo analytiky odhadováno. Navíc se jednalo o nejprudší pokles cenové hladiny za posledních 13 let. Podle představitelů ECB bude mít deflace jen krátkého trvání. My se však domníváme, že období poklesu všeobecné cenové hladiny by mohlo trvat i několik kvartálů.
Za eurozónu byla publikována i červnová míra nezaměstnanosti, která dosáhla hodnoty 9,4 %. Je to sice nejvíce od roku 1999, výsledek to je však podstatně lepší, než jak ho vykreslovaly předpovědi. Byly také publikovány údaje o červnové průmyslové výrobě v České republice. Ta se meziročně snížila o 12,3 %. Po očištění od vlivu počtu pracovních dní to však byl pokles větší. I tak se ale jedná o poměrně dobrý výsledek naznačující zmírňování recese i v naší ekonomice.
Bezpochyby nejdůležitějším číslem celého týdne ale byl předběžný odhad amerického HDP za druhé čtvrtletí. Očekáván byl mezikvartální anualizovaný pokles o 1,4 %, avšak skutečnost předčila očekávání a konal se jen pokles o 1 %. Poměrně negativní byly ale výsledky podmnožiny HDP tvořící 70 % produktu – spotřeba domácností totiž klesala. To vše ale bylo vykoupeno snížením stavu zásob, což dává tušit, že v budoucím kvartálu budou doplňovány a tím pádem produkt poroste.
Páteční obchodní seance začala v Evropě pozitivně, po zveřejnění výsledků amerického HDP (které však dle našeho názoru nebyly špatné) se ale akciové indexy začaly propadat. Český PX si však i po této události dokázal zachovat svůj vysoký růst. Investoři byli zřejmě povzbuzeni údaji o domácí průmyslové výrobě, a tak všechny hlavní emise byly v plusu. Události po 15:00 vám bohužel nepřiblížím, protože tento článek byl dokončen právě v tuto hodinu.
