Kyperské banky se zlata zbavují, spekuluje se, že se podobně budou chovat i další banky krizí ohrožených států, například Itálie či Španělska. A to by mohlo cenu srazit ještě mnohem níž. "Několikaletá cesta vzhůru je u konce, ale zatím je zřejmě příliš brzy na to hovořit o úplném obratu trendu. Nadcházející dny a týdny budou velmi důležité, teď dochází na válku nervů," uvádí ve svém komentáři komoditní stratég Saxo Bank Ole S. Hansen.
Co odborník, to jiný názor
Analytici ze Société Générale odhadují, že cena bude dále klesat, letos o čtyři procenta, v následujících čtyřech letech spadne cena troyské unce až na 1 100 amerických dolarů. V další růst ceny zlata nevěří ani analytik ČSOB Petr Báča.
Zcela jinak to zase vidí analytici Erste Bank. Po nynějším propadu čekají růst s potenciálem kolem 1 800 dolarů za troyskou unci už na konci tohoto roku.
Podle analytiků společnosti NextFinance je zlato dobrou pojistkou před inflací, musí se však správně načasovat. Do zlata se vyplatí investovat v době, kdy už se krize chýlí ke konci. Nyní radí ještě počkat.
Dlouhodobě sleduje pohyb ceny zlata také analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Zlato po roce 1980 spadlo v reálných cenách o 82 procent. Cena tehdy klesala dvě desetiletí," uvádí příklad a dodává, že to není investice na jistotu (zlato nenese žádný výnos), ale určitý doplněk do portfolia.
"To je jistě pravda, nicméně americká a zejména světová ekonomika je dnes ve zcela jiné situaci. Růst cen akcií a dluhopisového trhu je výrazně dopován neustálým tištěním ničím nekrytých peněz, a to jak v USA, eurozóně nebo Japonsku. Otázkou je, co se stane, až doping skončí," oponuje Michal Sýkora, majitel společnosti MPM Invest.
Do zlata maximálně 15 procent volného kapitálu
V čem se však odborníci vzácně shodují, je to, že investovat do zlata byste neměli víc než 15 procent peněz, které jste schopni ušetřit, a rozhodně počítat s dlouhodobou investicí (minimálně na 10 až 15 let).
Pro makléře Patria Direct Jana Kovalovského se stalo zlato oblíbenou komoditou poté, co se mu v září 2009 podařilo prostřednictvím KO certifikátu (páková investice) dosáhnout výrazného zhodnocení. "Investuji do zlata pravidelně několik let. Původně jsem pro své investice vybíral fondy nebo warranty (burzovně obchodované cenné papíry derivátového typu podobné opcím). Nyní si vybírám rizikovější aktiva a investuji prostřednictvím finančních derivátů CFD (kontrakty na vyrovnání rozdílů)," říká makléř, který si také myslí, že se pokles ceny zlata zastaví. Takové investice si však mohou dovolit pouze zkušení investoři.
"Podle našeho názoru by mělo být fyzické zlato součástí úspor každého střadatele. Ne primárně kvůli výnosu, ale kvůli zajištění. V portfoliu by mělo tvořit něco kolem patnácti procent," doporučuje Michal Sýkora.
Pokud se rozhodnete nějaké peníze do zlata uložit, třeba právě proto, že nyní zlevňuje, přečtěte si, čím se řídit, abyste zbytečně nenarazili.
Cenu zlata ovlivňují světové trhy. Záleží, kdy nakupujete a kdy prodáváte. Čím je kratší doba mezi nákupem a prodejem, tím větší je riziko. Proto se obecně komodity používají jako dlouhodobější investiční nástroj. Výnosnost zlata se v posledních deseti letech pohybovala okolo 14 procent ročně.
Existují však firmy, které lákají klienty na roční výnosy 30 procent, ale i více. "Nikdo neříká, že výjimečně nemůže jakýkoli finanční instrument takový výnos dokázat. Příliš pravděpodobné to ale není. Pokud se s takovou nabídkou setkáte, je třeba být obezřetný," upozorňuje Michal Sýkora a dodává, že pokud se někdo ohání výnosy překračujícími 30 procent, je buď investiční génius, nebo je někde skrytý problém.
Na trhu existuje velké množství společností, které prodávají fyzické zlato, některé nabízejí i možnost spoření do zlata. "Banky se zlatem zatím příliš nezabývají. A to ani přesto, že v zahraničí je to standard, například Sparkasse to dělá naprosto běžně. Vždy byste měli vybírat prověřenou společnost, jako jsou například Česká mincovna či Safina," radí Michal Sýkora.
Jako u každé jiné investice platí: vždy si spočítejte všechny náklady, prostudujte si vstupní i výstupní podmínky a zajištění spoření (audit, způsob uložení depozitu). Seriózní poskytovatelé mají jasná pravidla. K ceně na burze tak připlácíte za přepracování z polotovaru do formy investičního slitku (nebo mince), přepravu, pojištění, skladování, distribuci.
Příklad pro slitek 100 gramů: Burzovní cena zlata 107 500 korun + výrobní cena slitku 2 670 korun + marže obchodníka včetně všech nákladů 2 168 korun = koncová cena investičního slitku 112 338 korun. Obecně platí: čím menší slitek, tím vyšší příplatek nad burzovní cenou. U slitků o hmotnosti jednoho gramu je příplatek až 65 procent.
Vstupní poplatek neznamená nutně problém, ale nikdy by navýšení nemělo přesáhnout hranici ve výši jednotek procent. Někteří poskytovatelé se snaží vydělat na vysokých vstupních poplatcích, které zpravidla slouží k zaplacení obchodníků. Uslyšíte-li slova jako "vstupní poplatek vypočtený z cílové částky", utíkejte pryč.
Investiční zlato je považováno za rezervní měnu a je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Pro investory velmi výhodná záležitost. Ovšem pozor, investiční zlato je přesně definováno (Zákon č.235/2004 Sb. O dani z přidané hodnoty, § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato).
Ostatní produkty od DPH osvobozeny nejsou. Obchodníci často nabízejí mince, u kterých se předpokládá i jistá sběratelská hodnota. Ale pozor. Podle zákona jsou za investiční zlaté mince považovány pouze mince zveřejněné ve věstníku ČNB. Čili ne všechny obchodované zlaté mince jsou zároveň považovány za investiční zlato a tudíž za ty nezveřejněné zaplatíte DPH ve výši 21 procent. Od daně nejsou osvobozené ani další investiční drahé kovy, jako je například stříbro nebo platina, či diamanty.
Pokud se rozhodnete investovat do zlata, musíte počítat s tím, že investiční zlato se chová podobně jako měna. Zatímco se prodává (a vy nakoupíte) s přirážkou nad burzovní cenou, při prodeji zpět obchodníkovi počítejte s výkupní cenou pod aktuální cenou na burze.
Většina menších obchodníků nabízí odkupní cenu mezi pěti a deseti procenty pod burzovní cenou. Skutečně velcí obchodníci svým klientům dokážou nabídnout jen dvě až tři procenta pod burzovní cenou, či alternativní formy zpětného prodeje jako jsou například aukce nebo speciální nabídky i nad cenou burzy. Jakékoli vyšší, respektive nižší ceny prodeje jsou podezřelé a nejsou v pořádku.
A platí zde jednoduché pravidlo: Nakupujte tam, kde vám zajistí i zpětný výkup za dobrých podmínek.
Pokud vám obchodník ukazuje vývoj ceny a zisky na dolarovém grafu, je to jen půl pravdy. Velkou roli hraje i kurz koruny vůči dolaru nebo euru. Proto není pravda, že když klesá kurz zlata vůči dolaru, proděláváte i v českých korunách nebo naopak. Koruna působí jako určitý nárazník. Měnové kurzy a jejich vzájemný poměr musíte vždy vzít v úvahu.
"Ač byla cena zlata v amerických dolarech nejvýše v září 2011, zlato dosáhlo nejvyšší ceny v českých korunách až na přelomu srpna a září 2012. Kdo však chce investovat do fyzického zlata, nemusí se na tyto burzovní výkyvy příliš ohlížet. Na burzách se odehrává pouze šest procent obchodů se zlatem a tam pochopitelně zlato čelí náladám trhu a útokům různých spekulantů. Pokud má investor ve zlatě rozumnou část jmění, pak je dobře chráněn, protože mu vždy část portfolia roste," vysvětluje Michal Sýkora.
