Zvyšování sazeb nelze v dohledné době očekávat

I přes nedávné prohlášení Zdeňka Tůmy, hlavního kandidáta na post guvernéra České národní banky (ČNB), o možnosti zvýšení úrokových sazeb, nelze v letošním roce a v prvním pololetí příštího roku očekávat zvýšení repo sazby. Toto tvrzení lze opřít jak o dosavadní vývoj ekonomických ukazatelů, tak i o logiku fungování mechanismu přenosu růstu úrokových sazeb do ekonomiky.

Oficiálně sledovaný cíl ČNB, čistá inflace, takřka s jistotou dosáhne ke konci roku spodní hranice cílového intervalu v rozmezí 3.5% -5.5%. A to i přes relativně vysoký růst spotřebitelských cen v říjnu. V příštím roce bude sice na růst spotřebitelských cen tlačit letošní nárůst cen zemědělských a průmyslových výrobců, na druhou stranu se ale nezopakuje růst cen ropy z letošního roku. Nízkou míru inflace bude udržovat i relativně silná koruna (především vůči euru),

Ani vývoj HDP nezavdává příčinu k růstu sazeb. Letos očekávaný růst 2-3% nevytváří inflační tlak a ani v průběhu příštího roku nelze očekávat o mnoho vyšší růst HDP. Rozhodně nelze říci, že by se česká ekonomika přehřívala, natož pak v důsledku nízkých úrokových sazeb – objem nových úvěrů díky jevu credit crunch přinejmenším stagnuje.

Naopak proti zvýšení sazeb hovoří vývoj měnového kurzu koruny. V tomto roce docházelo k soustavnému posilování koruny vůči euru v důsledku vysokého přílivu přímých zahraničních investic. Podobný vývoj lze očekávat i v příštím roce. Dopad silné koruny na ekonomiku je dvojí: jednak snižuje inflaci, jednak zvyšuje schodek zahraničního obchodu a tím snižuje růst HDP. Růst úrokových sazeb by vedl ke zvýšení úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem. Došlo by k růstu spekulativních investic do koruny a k dalšímu posilování koruny. To by však mohlo ohrozit již tak slabé oživení české ekonomiky.

V této situaci lze výše uvedené tvrzení Zdeňka Tůmy chápat spíše jako určitou „předvolební agitaci“, která prokazuje nezávislost kandidáta a jeho schopnost prosazovat aktivní a ráznou měnovou politiku. K výraznějšímu růstu úrokových sazeb dojde nejspíše až toho bude zapotřebí, tj. až ve druhém pololetí příštího roku. Předtím může dojít pouze ke „kosmetickým úpravám“ současného nastavení měnové politiky (+0,25% - +0.5%).

Praktické dopady pro investory jsou následující :

• Očekávání růstu úrokových sazeb ve druhém pololetí roku 2001 je již obsaženo v současném tvaru výnosové křivky. Proto není na místě se v blízké budoucnosti obávat dalšího poklesu cen dluhopisů.
• Stejně tak ale nelze v několika následujících měsících očekávat růst úrokových sazeb z vkladů, především pak vkladů krátkodobých a střednědobých.

Co si myslíte o budoucím vývoji repo sazby? Považujete prohlášení členů bankovní rady ČNB za důležité? Vaše názory jsou vítány.