Češi sice považují kartu za naprostou samozřejmost, ale už neřeší, že embosovaná karta pro ně může být zbytečný luxus a s kreditkou se jim výběr z bankomatu může pěkně prodražit.
S každou kartou sice můžete vybírat peníze z bankomatu a platit nákupy v obchodě, ale rozdíly mezi nimi existují. Přečtěte si následující mýty a pověry a konfrontujte je s realitou.
ŘÍKÁ SE: ZAPLATÍM TO KREDITKOU
Pravda je: Hodně lidí vůbec nerozlišuje mezi kreditní a debetní kartou. Jakákoli platební karta je pro ně zkrátka "kreditka". Přitom daleko běžnější jsou v Česku debetní karty – na jednu kreditku připadají víc než dvě.
Pokud máte běžný účet, banka vám k němu debetní platební kartu určitě nabídne. Můžete s ní platit v obchodě nebo vybírat peníze z bankomatu, ale jen tolik, kolik máte na účtu. Do minusu můžete jít pouze v případě, že si u banky vyjednáte takzvaný kontokorent, povolené přečerpání účtu.
Naopak s kreditní kartou vždycky nakupujete na dluh a karta není propojená s běžným účtem. Máte k ní samostatný úvěrový účet a můžete si ji klidně pořídit u jiné než vlastní banky. Mít pořád k dispozici úvěr sice může být lákavé, když však dlužnou částku nestihnete splatit v takzvaném bezúročném období (obvykle do 45 až 55 dnů), banka vám naúčtuje tučné úroky, třeba i 30 procent ročně.
Rada: S kreditní kartou se vyhýbejte výběrům z bankomatu. Když vyberete hotovost, bezúročné období neplatí a úroky vám naskakují už od okamžiku výběru. Výjimkou je pouze ČSOB a Komerční banka. U kreditky si ohlídejte také poplatky, vydání karty nebo první rok používání bývá často zdarma, ale pak vám banka možnost nákupu na úvěr naúčtuje. Poplatek za vedení karty se podle typu pohybuje od 100 do 3 000 korun.
. Jakou kartu dostaneteChcete vědět, co přesně umí platební karta, kterou máte ke svému běžnému účtu? Požádali jsme 11 bank, aby nám zaslaly přehled parametrů elektronické a embosované platební karty, kterou používá nejvíc jejich klientů. |
ŘÍKÁ SE: EMBOSOVANÁ KARTA JE LEPŠÍ NEŽ ELEKTRONICKÁ
Pravda je: Embosovanou kartu poznáte podle toho, že má plasticky vyražené údaje, elektronická je "plochá". Oba typy karet většinou už mají čip i magnetický proužek, jen s magnetickým proužkem je jich minimum. Obě jsou mezinárodní, to znamená, že s nimi můžete platit doma i v cizině. Domácí karty banky vydávají už snad už jen k dětským kontům.
Elektronická karta jednoznačně vede svojí cenou, patří sem třeba karty Maestro nebo Visa Electron. Roční poplatek se pohybuje okolo 200 korun ročně, a kdybyste kartu ztratili nebo vám ji ukradli, za blokaci zaplatíte nejčastěji také dvě stovky.
Oproti tomu, embosovaná karta vyjde na 400 až 700 korun ročně a blokace, v tomto případě správně stoplistace, klidně na 2 000 korun.
Za víc peněz však zpravidla dostanete i lepší služby. K embosovaným kartám banky často nabízejí nějaké dodatečné služby, jako je třeba pojištění nebo slevový program Partner, ten má například Česká spořitelna. "Výhodou embosované karty je hlavně to, že s ní můžete platit i v obchodech, které nemají elektronickou čtečku karet, což bývají převážně restaurace a malí obchodníci," říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
Když s kartou vycestujete do zahraničí, pocítíte rozdíl, třeba když si půjdete půjčit auto. Pokud nemáte embosovanou kartu, budete muset zaplatit plnou pojistku – na Sicílii byla dražší asi o 5 eur denně. V USA vám bez této karty auto nepůjčí vůbec. Předpokládají totiž, že embosovaná karta je kreditní karta. To neplatí, embosovaná karta může být i debetní, ale v USA to není zvykem.
Rada: Pokud platební kartu používáte jen v Česku, vystačíte s elektronickou, pořizovat si embosovanou je zbytečně drahé.
ŘÍKÁ SE: CHCI NAKUPOVAT NA INTERNETU, MUSÍM SI POŘÍDIT EMBOSOVANOU KARTU
Pravda je: Na internetu je možné platit i elektronickou kartou, ani k tomu embosovanou nutně nepotřebujete. "U karet Maestro však musí ještě obchodník povolit takzvaný secure code, jinak s ní na internetu platit nelze," vysvětluje Milan Laitl z MasterCard. I když vaše karta k platbám na internetu otevřená je, může tuto službu banka kvůli bezpečnosti zablokovat nebo nastavit nulový limit na útratu. U bank je to tak půl na půl.
Jako alternativu banky nabízejí také speciální karty, někdy dokonce jen virtuální (dostanete jen číslo, datum platnosti a bezpečnostní kód), které jsou určené pouze pro placení na internetu, v běžných obchodech s ní platit nejde.
Rada: U ČSOB, mBank, Poštovní spořitelny, Raiffeisenbank a Volksbank jsou karty pro platby na internetu automaticky aktivní. U ostatních bank to buď nejde vůbec, nebo musíte požádat o to, aby vám ke kartě platby na internetu povolila.
. Co najdete na platební kartěPodívejte se, které údaje naleznete na každé platební kartě. |
ŘÍKÁ SE: TO JE BOHÁČ, MÁ ZLATOU KARTU
Pravda je: Pokud si neřeknete o jinou, k novému běžnému účtu zpravidla dostanete tu nejobyčejnější elektronickou kartu. Když chcete lepší, musíte se domluvit se svojí bankou a připlatit si za ni – například zlatá karta stojí 3 000 korun ročně. Navíc ne každému ji banka vydá.
"Pokud klient žádá o vydání prestižní karty, banka ve většině případů požaduje určitý minimální zůstatek na účtu. Například u embosované debetní karty Visa Gold jde o částku 50 tisíc korun," vysvětluje Tomáš Pavlík z UniCredit Bank.
Většina lidí vystačí s jednou kartou, existují však nadšenci, kteří jich mají plnou peněženku. Mít několik karet má smysl, když často cestujete do zahraničí, kde jsou otevřenější embosovaným kartám nebo třeba i kartám některé z karetních asociací (Visa, MasterCard).
Rada: Hlídejte si dobře počet kreditních karet. I když je nepoužíváte a máte je schované v šuplíku jen pro případ finanční tísně, jsou vedené v registru. Když si půjdete vyřídit třeba hypotéku, může vám to zbytečně zhoršit hodnocení schopnosti splácet.
Jestli chcete jinou platební kartu, nahlaste to v bance raději dva měsíce předtím, než vyprší platnost té staré. Jinak vám banka automaticky vydá stejnou kartu, jakou k účtu máte třeba už deset let.
