"To je nářez," reagoval na rozhodnutí ČNB analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl. Centrální banka podle něj poskytla domácí ekonomice další prostor k růstu.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma zároveň včera prohlásil, že se v nejbližší době už taková překvapení nebudou opakovat. "Nevidím žádný zásadní důvod pro další snížení sazeb," uvedl.
Úroveň sazeb je v Česku od čtvrtka historicky nejnižší a je stejná jako v eurozóně. Shodou okolností i evropští centrální bankéři ve čtvrtek přemítali nad tím, zda ještě dále zlevnit peníze v zemích eurozóny, ale nakonec ponechali sazbu na dvou procentech.
Tůma překvapivý krok ČNB vysvětlil tím, že chce čelit dopadům recese v západní Evropě na Česko. "V Německu nadále panuje pesimismus," uvedl.
"Obavy z vývoje ekonomiky převážily nad opatrností centrálních bankéřů. Protože česká ekonomika je s tou evropskou extrémně silně provázána, je zřejmé, že pomalý hospodářský růst i nízká inflace se přenášejí i k nám," komentuje analytička Volksbank Markéta Šichtařová.
Díky pádu úroků se v Česku udrží boom spotřebitelských úvěrů a hypotečních půjček. Všechny banky ve čtvrtek hlásily, že letos takto půjčily o desítky procent více peněz než touto dobou loni.
Centrální banka vzápětí prozradila, že se opravdu dívá skeptičtěji na letošní vývoj ekonomiky, ale i na výkonnost české ekonomiky v příštím roce.
Hlavně však přehodnotila svůj odhad růstu cen. Vzhledem k tomu, že se zákon zvyšující daň z přidané hodnoty zadrhl u prezidenta, ke zdražení zboží, a hlavně služeb dojde možná později, než kdyby zákon prošel hladce podle plánu.
Bankéři ČNB si myslí, že nejméně další rok a půl by se inflace neměla přehoupnout přes čtyři procenta. Růst HDP nebude tak velký, jak dosud předpovídali. V příštím roce jej odhadují na 1,7 až 3,3 procenta.
