Naopak studenti pokračující v novém školním nebo akademickém roce v denním studiu patří do skupiny nezaopatřených dětí. Pojištění tak za ně nadále platí stát, nejdéle do jejich 26 let.
„Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně. Lhůta pro splnění této oznamovací povinnosti je osm dnů,“ upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Viktorie Plívová
Některé školy sice své nově přijaté studenty nahlašují, ale není to jejich povinnost. Proto je třeba si informaci u pojišťovny raději zkontrolovat.
„Obrátit se mohou přímo na pobočku své pojišťovny nebo si věc ověřit telefonicky. Případně dotazem prostřednictvím webové aplikace, se kterými většina tuzemských zdravotních pojišťoven pracuje,“ doporučuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.
Do kdy platí pojištění za studenty stát
Za středoškoláky stát platí zdravotní pojištění do konce srpna. Je tu ale jedna výjimka.
„Důležité je, aby studenti v době prázdnin nevykonávali po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, případně neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,“ vysvětluje Viktorie Plívová.
K absolventům vysokých škol už zákon není co do platby zdravotního pojištění tak benevolentní. Stát za ně pojištění hradí jen jeden měsíc, který následuje po měsíci, kdy složili státní závěrečné zkoušky.
„Jinými slovy, kdo dělal státnice v květnu, ještě v červnu se nemusí o pojištění starat. Opět za podmínky, že nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci,“ přibližuje Viktorie Plívová s tím, že povinnost platby pojištění na takového studenta přechází od července.
Pokud student dokončí studium, třeba i na vysoké škole, a bude v denním studiu pokračovat v následujícím školním/akademickém roce, pak na něj stát nahlíží jako na nezaopatřené dítě. A hradí za něj tedy i měsíční pojistné, opět nejdéle do jeho 26 let.
Nicméně prodleva mezi ukončením jednoho studia a nástupem na další školu nesmí být delší než tři kalendářní měsíce. V praxi k takové situaci nejčastěji dochází v období po ukončení studia v bakalářském stupni a nástupem na magisterský studijní program.
Pojištění v případě zaměstnání a podnikání
Po uplynutí doby, kdy je plátcem pojistného stát, dochází k několika možnostem zajištění povinných odvodů. Prvním z nich je nástup do zaměstnání, kdy se o veškeré odvody, nejen na zdravotní, ale i sociální pojištění a odvod daně z příjmů, stará zaměstnavatel. Druhá možnost je, že někteří absolventi začnou třeba podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).
„To znamená, že o veškerou agendu, tedy i tu směrem ke své zdravotní pojišťovně, se pak na rozdíl od zaměstnanců starají sami. I živnostníci hlásí zdravotní pojišťovně veškeré změny, a tedy i zahájení výdělečné činnosti, nejpozději do osmi dnů. Přičemž za zahájení činnosti se nepovažuje pouhý okamžik získání živnostenského oprávnění,“ upozorňuje Lucie Baslová.
Připomíná, že částečnou úlevu od administrativy živnostníkům nabízí takzvaný paušální režim. V jedné platbě směřované na účet finančnímu úřadu si živnostníci splní svou odvodovou povinnost na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmů.
Další možností je úřad práce
Dalším řešením, jak si zajistit platbu zdravotního pojištění v případě absence zaměstnání či živnosti, je přihlášení se na úřad práce. Za registrované uchazeče o zaměstnání totiž platí zdravotní pojištění stát.
„Zdravotní pojištění lidé mohou odvádět i jako samoplátci, takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Opět o tom musí uvědomit svou pojišťovnu a od následujícího měsíce si pojistné hradí ze své kapsy,“ vysvětluje finanční poradkyně Partners. Jako samoplátci neboli OBZP se přihlašují ti, kdo nemají příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo za ně pojistné neodvádí stát.
Výše pojistného se odvíjí od aktuální výše minimální mzdy (letos 16 200 Kč, pozn. red.), konkrétně 13,5 % z této částky. V letošním roce tak výše odvodů činí 2 187 korun za měsíc.
