Využít služeb poradce či osobního bankéře je dobrý nápad, auto si také většina z nás nespravuje sama. Ale jak poznat, jestli ten, kdo vám radí, řemeslu skutečně rozumí, nebo by ho neměli pustit ani na trabanta? Kvalitní investiční poradce by měl projít alespoň následujícím „testem“.
1. Nejdřív se ptá, pak doporučuje
Znát základní principy investování je důležité, ty by měl přinejmenším ovládat každý poradce. Ale jak by mělo vypadat vaše portfolio, to záleží na mnoha individuálních okolnostech. Než vám vůbec něco doporučí, měl by dobrý poradce zjistit vaši finanční situaci, účel investice atd.
Znásobte své úsporyDo čeho a kolik investovat vám poradí odborníci. |
Neměl by se při tom omezit jen na formální vyplnění investičního dotazníku požadovaného regulací. Není vždy jednoduché provádět finanční striptýz před někým, koho zase tak dobře neznáte, ale tázavý poradce prostě dělá svoji práci.
Naproti tomu rychlokvašení prodejci různých úžasných příležitostí rozehrají svoji písničku obvykle bez ohledu na vaše potřeby. Často při tom platí přímá úměra mezi tím, jak moc prodejce tlačí na pilu, a rizikovostí dané investice.
2. Není alibista
Regulace rozlišuje různé investiční služby, jednou z nich je tzv. investiční zprostředkování. Při něm si klient zjednodušeně řečeno sám vybere, co chce, a druhá strana pouze provede jeho pokyn. Typický příklad: řeknete si, že se vám líbí akcie firmy XY, zavoláte makléři a koupíte je, aniž by vám to kdokoli rozmlouval.
Nepřehlédněte |
Jenže pokud nejste v investicích kovaní, potřebujete se spolehnout na něčí radu. V praxi ovšem část trhu předstírá, že poskytuje pouze zprostředkování, nikoli investiční poradenství, se kterým je spojeno více povinností včetně zmíněného podrobnějšího posouzení vaší finanční situace.
Když nastane problém, odpověď zní: klient to tak chtěl, tady to podepsal, my za nic nemůžeme. Jestli váš poradce skutečně radí i v zákonném smyslu toho slova nebo to pouze předstírá, zjistíte celkem snadno z databáze ČNB. Databáze umožňuje vyhledat si informace o poradci a ověřit si, zda má k poskytování finančních služeb potřebná oprávnění.
3. Nevypaří se, když jde do tuhého
Zní to triviálně, ale velká část práce dobrého poradce je v uklidňování klienta. I vhodně a přiměřeně vybraná investice vás může vyděsit, když na finančních trzích nastane vlnobití. Přidaná hodnota dobrého poradce je přesvědčit vás, abyste nevyskočili z lodi.
Tím se nemyslí věšení bulíků na nos, ale vysvětlování toho, co se na trzích děje, případně proč se to děje. A proč apokalyptické titulky ve finančních zprávách nemusí znamenat konec světa.
4. Nemlží
Nabízení investic vyžaduje určité odborné předpoklady. Jedna věc je splnit formality, druhá věc je skutečně svému řemeslu rozumět. Regulace v této oblasti postupně přituhuje, ale to neznamená, že se trh vyčistí přes noc.
Jak poznat, jestli s vámi poradce nehraje nefér hru, když sami nejste expert? Ptejte se. Měl by vám vysvětlit poplatky a rizika spojené s investicí, do čeho přesně se chystáte investovat (tj. nejen obchodní název produktu) a podobně. V případě složitějších nástrojů, jako jsou různé strukturované produkty, by měl také bez zaváhání vysvětlit příznivé i nepříznivé scénáře vývoje.
5. Nezamlčí penzijní spoření
V portfoliu žádného dlouhodobého investora by nemělo chybět doplňkové penzijní spoření. I pokud nevěříte státu, že podmínky podpory a daňového zvýhodnění napřesrok nezmění, je chyba nad nimi mávnout rukou a neposílat tam alespoň tisícikorunu měsíčně. Za zprostředkování tohoto produktu jsou však mnohem nižší provize. Prodavač horké vody se vás bude snažit přesvědčit, že výhodnější je „spořit“ třeba v životním pojištění, aby inkasoval vyšší provizi. Seriózní poradce vám ale doplňkové penzijní spoření správně nastaví, protože ví, že dlouhodobě spokojený klient se v konečném důsledku vyplatí více než krátkodobě vyšší provize.
