Investor i s pětistovkouInvestovat můžete i s malým obnosem peněz. |
Psychologické výzkumy napovídají, že bolest z prodělané koruny je zhruba dvojnásobná než potěšení z koruny vydělané. Ne že by se to dalo přesně změřit, ale prodělat zkrátka nechce nikdo. Je proto s podivem, že mnozí riskují zbytečně.
Že s vyšším výnosem je spojené vyšší riziko, vám asi přijde jako triviální poučka. Část investorů si ji ale vykládá tak, že kdo víc riskuje, automaticky víc vydělá. Jenže tak to právě nefunguje. Vyšší riziko je nutná podmínka vyššího výnosu, ale ne podmínka postačující.
Kdyby byla, potom by nejlepší strategie byla zastavit dům bance a za půjčené peníze nakoupit „haléřové“ akcie pochybných společností, měnové deriváty, nebo třeba ukrajinské státní dluhopisy.
Co je vlastně riziko
Riziko nejobecněji znamená možnost menšího než plánovaného výnosu. Když koupíte rizikovější investici, musíte zkrátka počítat s tím, že možnost ztráty se z nudné poučky psané malým písmem častěji přetaví v realitu.
Škola investování Aleš Tůma, investiční analytik Partners: Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní obchod a specializaci peněžní ekonomie a bankovnictví. V médiích často komentuje vývoj na finančních trzích, makroekonomickou situaci, investiční trendy nebo výsledky podílových fondů. |
Z toho důvodu není dobrý nápad uložit třeba vaše pohotovostní rezervy pod dojmem nízkých úroků do fondu rizikových dluhopisů. Ano, průměrný očekávaný výnos je vyšší než na spořicím účtu, ale rozhodně to neplatí každý rok.
Jiný příklad, bohužel ne smyšlený: jistý investiční zprostředkovatel doporučil klientovi v létě 2015 investovat do akcií těžařů zlata prostřednictvím tzv. pákového ETF. Pákový efekt násobí zisky, ale i ztráty. Takže zatímco těžaři zlata spadli za 3 měsíce zhruba o 20 %, klientova ztráta byla v jednu chvíli přes 60 %.
Když ho nevidím, nevidí ono mne?
Propad tržní ceny investice, ať už jde o fond, akcii, dluhopis, či měnu, je ta nejzevnější forma rizika. Ne vždy je ale riziko vidět.
V současné době se můžete setkat s mnoha nabídkami „garantovaných“ dluhopisů od různých menších firem. Stačí jen koupit a pak pravidelně inkasovat úroky. Dluhopisy se nikde neobchodují, takže nemají tržní cenu, která by mohla kolísat. Jenže to neznamená, že jsou bezrizikové. Každá „garance“ stojí a padá s finanční sílou emitenta dluhopisu. A ta může být ve skutečnosti dost nízká.
Test |
Jiné málo viditelné riziko je riziko inflační. Opět triviální poučka – kupní síla peněz na účtu v bance časem klesá. Jenže ona zase tak triviální není, soudě podle rozložení úspor českých domácností. Většina spoří na penzi ve starém dobrém penzijním připojištění, nemalá část používá stavební spoření. Investice jsou až na chvostu.
I v novém penzijním spoření (DPS), přestože nabízí dynamické fondy, je naprostá většina peněz po třech letech od spuštění zaparkovaná ve státních dluhopisech. Přitom pokud jde o novou smlouvu pro člověka na začátku kariéry, nedává ultrakonzervativní investiční strategie smysl.
Neriskovat vůbec totiž může být podobně velká chyba jako riskovat příliš.
