Hrozí tak, že díky vzájemné provázanosti národních ekonomik se lokální krize stanou krizí globální se všemi důsledky - včetně negativního dopadu na ekonomiky zemí sdružených v kartelu OPEC. Tato hrozba je však zároveň pojistkou proti tomu, aby členské země OPEC hnaly cenu ropy nade všechny meze. Další pojistkou jsou alternativní zdroje energie a různé technologie vedoucí ke snižování spotřeby ropy. Je přirozené, že při dnešní ceně ropy budou výrobci automobilů stále více investovat do výroby alternativních druhů pohonu - čím dál více automobilů jezdí na plyn či elektřinu. Stejně tak lze očekávat, že bude více peněz investováno do hledání nových ropných nalezišť či do technologií dotěžování již opuštěných nalezišť.
Ropná krize tak ve svém konečném důsledku znamená impuls k dalšímu rozvoji aplikované vědy, který v optimálním případě povede k nalezení nového, lacinějšího, výkonnějšího a ekologičtějšího druhu pohonu. Zopakuje se tak událost z přelomu tohoto a minulého století, kdy vynález pana Rudolfa Diesela velice rychle nahradil do té doby nenahraditelný parní pohon? Na odpověď na tuto otázku si zajisté pár let počkáme. Již dnes je však jisté, že dnešní úroveň znalostí a technologií dokáže výrazně eliminovat dopady ropných krizí, a proto se globální krize obávat nemusíme. Hlouběji do peněženky však mít budeme.
 |
