Zatímco předchozí dvě knížky dvojice ekonomů měly blízko spíše k populárně napsaným učebnicím, nová knížka je jiná. Nejenom rozsahem, ale i formou.
Na bankrot jsme zralí už za 17 letTohle varování analytiků vyšlo už před třemi lety |
Zpočátku připomíná román plný suchého humoru s mnoha ironickými poznámkami, psaný stylem, na který jsme od autorů již zvyklí. Čtenář se dostane do rodiny bankéřky Heleny a jejího manžela Martina, investigativního novináře, kteří řeší své rodinné a pracovní problémy. Potud nic výjimečného. Brzy se však ukáže, že to žádná červená knihovna nebude. Děj, který se rozehrává dál, spíš připomíná detektivku s velkou dávkou ekonomických úvah. A ne zrovna příjemných.
Pravda, nebo fikce?
Pozornější čtenáři brzy poznají, že podobnost postav s těmi skutečnými tu není čistě náhodná. Že se ústřední dvojice nápadně shoduje myšlením, přístupem k životu a upřímností s autory, napadne snad každého. Kdo skutečný byl předlohou pro další postavy, však poznají spíše ti, kteří se aktivně zajímají o ekonomické dění (a nejen to české). Třeba jeden z hlavních padouchů, kterému dali autoři příznačné jméno Volk (německy lid), se až nápadně podobá těm, kteří stojí v pozadí neúspěšného boje klientů o úvěrové poplatky v bankách.
Lumpové a beránci
|
Při práci na ekonomické analýze pro jednu velkou německou banku se Helena s Martinem trochu náhodou a také vlastním pátráním dozvídají, že lidé ve vedení velkých bank nejsou žádní lidumilové. Naopak, že se na úkor ostatních snaží ukořistit co nejvíc pro sebe. A díky nedostatečné vnitřní kontrole a pocitu absolutní moci si v klidu odklánějí miliony z dceřiných bank do vlastní kapsy.
Není pak divu, že se menší banky hroutí a jako kostky domina strhávají s sebou další. Krize se pak logicky nevyhne ani bankám velkým napříč skoro celou Evropou. Česku se však zatím vyhýbá. Důvod? Nepatříme do eurozóny. Tím, že jsou proti přijetí eura, se ostatně autoři již delší dobu nijak netají.
Čte se dobře, ale lehké čtení to není
Vesměs nejde o příjemné čtení. Představa, že mám v bance dost peněz, ale nemůžu si nic koupit, vyděsí asi každého. Fronty před pobočkami bank, které nemají peníze, fronty u bankomatů, které vydávají jen omezenou hotovost, a to jen dokud tam nějaké peníze jsou a obchody plné zboží, ale nedostupného, protože není čím zaplatit a karty neberou, jsme viděli nedávno třeba na Kypru.
Ukázka z knihyMartin měl nepříjemně intenzivní dojem, že právě teď nastala ta pravá chvíle ukázat se jako opravdu, ale opravdu velký chlapák a vytasit se s řešením. „No, hele…“ Ztišil intuitivně hlas pro případ, že by je snad Volk vnímal. „Já bych to viděl asi takhle.“ Naklonil se až k jejímu uchu a hlas ztišil ještě víc.Jak šeptal, Helena se poplašeně chytila dlaní za ústa a vykulila oči: „Ale to je vydírání…“ „A on nás nevydíral?“ ozval se už malinko hlasitěji její muž. „Nechtěl nás zabít? A vůbec, sama jsi řekla, že domů se vrátit nemůžeme. Budou z nás psanci. A z čeho a jak budeme žít?“ „A co když to nevyjde?“ zeptala se ještě. „Tak to budeme v prdeli,“ konstatoval a objal ji kolem ramen. |
Na náhodně vybraných osudech lidí z různých společenských vrstev je vcelku realisticky popsané, co by se všechno mohlo stát, kdyby bankovní krize zasáhla více zemí. Každý by řešil jiné trochu jiné problémy. Někdo by se nedokázal dostat k hotovosti, jiný by zase čelil osobním útokům za to, že pracuje v bance, další by to celé vůbec nechápal a snažil se demonstrovat v naivní víře, že tím může něčemu pomoci. V této podobě je to fikce, která ovšem vychází z pravdivého základu.
Napínavý příběh či varování
Je dobře, že se ekonomové rozhodli „těžší“ čtení zabalit do lépe stravitelného obalu. I když pro autory bylo patrně důležitější to varovné pozadí celého příběhu, díky detektivnímu příběhu a přimíchanému ironickému humoru v manželských dialozích, si najde kniha větší okruh čtenářů.
Ti povrchnější se spokojí s napínavou detektivkou, ve které nechybí klasické zápletky, honičky v autě, zbraně, drogy, sledování, vyhrožování a usilování o život. Ale on i ten odlehčený obal má vlastně reálný základ: peníze v igelitce, bitcoiny, lidé zcela ovládáni psychickými problémy, drogy, dobře vypočítané podvody, které nevyjdou spíš jen omylem. To všechno není jen fantazie.
Přemýšliví si z toho vezmou ekonomické varování a ti nejpřemýšlivější navrch ještě určitou životní filozofii, že není nic předem určeno, ale že jsme sami strůjci svého štěstí.
