Jmenuji se Jiří Holub a dělám v energetice. Byl jsem nezaměstnaný. Na úřadu práce mi dali kontakt na firmu Fajne Energy, ať se tam pozeptám. Vedoucí firmy mi nabídl administrativní práci v energetice. Sice jsem si pod tím nedokázal nic představit, ale naprosto mi to vyhovovalo. Bylo mi řečeno, že když budu dobře pracovat, dostanu i pracovní smlouvu. Už po týdnu jsem pracoval tak špatně, jak to jen šlo, a přesto nakonec všechno dobře dopadlo. Ale to předbíhám.
První den jsem od vedoucího dostal mobilní telefon a databázi telefonních čísel se jmény, adresami a rodnými čísly. Byli to zákazníci ČEZu, Centropolu, Bohemia Energy a dalších firem. Našel jsem tam i svoje údaje. Kde to vzali, netuším. Řekli mi, že mám „navolávat“ klienty a domlouvat si s nimi na odpoledne schůzku ve stylu: „Dobrý den, jmenuji se Jiří Holub, firma Fajne Energy. Volám vám, protože jsme pověření Energetickým regulačním úřadem zjistit, zda u vašeho dodavatele energií nedochází k porušování cen smluvní garance. Pokud ano, bylo by nutné toto nahlásit a řešit. Máte čas kolem 15. hodiny, abychom se stavili? Výborně. V 15 jsme u vás, budu se těšit, nashle.“
Dostanete pokutu
První týden jsem jezdil s vedoucím jako pozorovatel. Vedoucí se představil jako pověřenec Energetického regulačního úřadu a požádal klienta o předložení faktury. „Hmmm,“ řekl a vždycky našpulil rty a pokýval hlavou: „hmmm, toho jsem se obával, tady dochází k hrubému porušování smluvní garance ceny; prostě je to předražené, mladá paní (paní už dávno mladá nebyla). Tady mi to podepište a dáme to do pořádku.“
Byla to smlouva na dodávku energie sesterskou firmou Meine Energy. Když s podpisem lidé otáleli, pan Věchýtek spustil: „Přece nechcete platit víc, než musíte. Váš dodavatel si účtuje šest tisíc, garantovaná cena je pět tisíc a my vám to dáme za čtyři. Stačí tady dvakrát podepsat, ano, děkuji.
Nepřehlédněte |
Někdo se cukal. Že prý v televizi říkali, že... To pak pan Věchýtek vzal desky, pořádně se nadechl, třískl s nimi o zem, až se rozletěly papíry, a zařval: „To je mi fuk, co říkali v televizi! My jsme z regulačního úřadu a vy to tady podepíšete! Jestli to nepodepíšete, dostanete pokutu za maření výkonu státní správy. Budou vám chodit obsílky s pruhem a lidi si tady na vás budou ukazovat… Ano, to je rozumné. Dvakrát, prosím pěkně – tady a tady. Děkuji, na shledanou.“ Zvláštní bylo, že šéfovi při tom řvaní ani nevyskočila tepová frekvence.
Spousta klientů pak dostala pokutu. Ne za maření výkonu státní správy, ale od dosavadního dodavatele za nedodržení smlouvy při rozvázání smluvního poměru. Kvůli tomu potom řvali na naše call centrum. Tam pro ně měli připravený call script – co se jako má říkat do telefonu: „Pokud nejste s našimi službami spokojeni, můžete smlouvu do 14 dnů vypovědět v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami atd.“ Smlouva se dala vypovědět jenom přes internet. Co myslíte, kolik důchodců to zvládlo správně vypovědět?
Výhrůžky z internetu
Z prvního týdne jsem nabyl pocit, že nejde o administrativní práci v energetice, ale spíš o podomní prodej. Mně to podvádění moc nešlo. Ráno jsem si pokaždé „navolal“ schůzky, ale na tu schůzku už jsem nešel. Třeba jsem jenom zašel do chodby baráku. Když mě vedoucí později začal sledovat, musel jsem chodit i do bytů: Dobrý den, jmenuji se Jiří Holub a jsem z firmy Fajne Energy pověřené Energetickým regulačním úřadem. Podíval bych se na tu fakturu, jak jsme o ní mluvili po telefonu. Ano, v pořádku, děkuji.“
Moc užitečný jsem pro firmu nebyl, to uznávám. Neuzavřel jsem jedinou smlouvu. Ale stejně mě překvapilo, že po měsíci jsem místo pracovní smlouvy dostal padáka. A plat mi taky nedali.
Šel jsem na policii a tohle všechno jim vypověděl. Policista mi řekl, že s tím nemůže nic dělat, ať prý jdu na Českou obchodní inspekci (ČOI). Tam mi řekli, že to nepatří do jejich kompetence, ať jdu na Energetický regulační úřad. Tam to se mnou sepsali a řekli mi, že to nepatří do jejich kompetence. Jak to, povídám, když jsme zneužívali jméno vašeho úřadu? Oni na to, že to je nekalá obchodní praktika a že to má na starosti Čojka. Tam už jsem podruhé nešel.
Lejno přede dveřmi
Navštívil jsem úřad práce, aby si na tu firmu dali pozor, aby tam nikoho neposílali. Pak mi z internetu přišla esemeska, že si mám dát pozor, abych v metru nespadl na koleje. Šel jsem na policii nahlásit vyhrožování. Dostal jsem další esemesku, kde vyhrožovali i mojí přítelkyni. Policie pachatele nevyšetřila. Aspoň mi ale poradila, že si mám dát pozor, abych někoho křivě nenařkl, že bych z toho měl oplétačky.
Dostal jsem další esemesku, jak prý běhá můj děda. Jak se sakra dozvěděli o mém invalidním dědovi? Potom mi někdo poškodil auto. Na policii se mě ptali, jak vím, že to souvisí s vyhrožováním. Když jsem se vrátil domů, přede dveřmi bytu na mě čekalo lejno.
Toho dne jsem se nervově zhroutil a skončil jsem na psychiatrii. Trpělivě mě tam vyslechli. Nikam mě neposílali, neříkali, že to není v jejich kompetenci. Po dvou dnech mě pustili domů. Všechno se v dobré obrátilo. Jsem sice zase nezaměstnaný, ale výhrůžky přestaly. Jen jednou mi volali z Energetického regulačního úřadu, jestli se můžou přijít podívat na mou fakturu.
Máte s podobnými praktikami osobní zkušenost?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 9. května 2015. Anketa je uzavřena.
