Ostatně zkuste si odpovědět po pravdě na základní otázku:
Přihlašujete se do internetového bankovnictví pouze na internetových stránkách své banky?
Pokud jste odpověděli, že rozhodně ano, děláte správně. Je to jedna ze základních zásad bezpečnosti.
Jenomže skutečnost bývá jiná. Máme přece vyhledávače. Tak proč si pamatovat adresu webové stránky banky. Strejda Google přece najde vše. A právě s tím hackeři počítají. Rozpoznat falešné webové stránky je přitom podle odborníků mnohem těžší než dříve. Internetoví piráti se již nedopouštějí zbytečných gramatických chyb a umějí stránku graficky a barevně vypilovat tak, že je od pravé takřka k nerozeznání. Nachytat se tak mohou i ti, které by to nikdy nenapadlo.
Čtěte také |
ČSOB se proto rozhodla prověřit, jak dokáže komfort zvítězit nad opatrností. Tedy přesněji nakolik jsou Češi pohodlní a dokážou riskovat, že vstoupí na falešný web, který se jen tváří, že je tím pravým internetovým bankovnictvím. „Odkaz na falešný internetbanking jsme na měsíc vystavili na vyhledávačích Seznam a Google. Častou chybou klientů totiž je, že na stránky banky vstupují přes vyhledávače. Jenže v takovém případě hrozí, že padnou do pasti hackerů,“ říká manažer bezpečnosti elektronických kanálů ČSOB Petr Vosála.
Netradiční kampaň, která měla klienty varovat před útoky hackerů, prověřit jejich obezřetnosti a nasměrovat je k bezpečnému přístupu k internetovému bankovnictví, trvala přesně měsíc.
Výsledek byl šokující. Na falešný internetbanking se během jednoho měsíce nechalo nachytat 61 434 klientů. Nešlo přitom o pouhé „rozkliknutí“ falešné webové stránky. Nachytaní klienti se skutečně pokusili do svého internetového účtu přihlásit a zadali požadované vstupní údaje. Zpětně však dostali informaci, že jde o experiment.
„Alarmující ovšem je, že téměř třetina lidí chybu několikrát zopakovala a na falešné stránky se neustále vracela,“ říká Petr Vosála.
Výsledek kampaně hodnotí banka přesto pozitivně. „Lidé strávili na speciálně vytvořené stránce průměrně jednu minutu, což znamená, že si zobrazované doporučení přečetli,“ říká manažer Petr Vosála.
Z celé kampaně měla ČSOB tak trochu strach. „Nevěděli jsme, jak budou klienti reagovat,“ říká Petr Vosála. Na reakce klientů proto bylo připravené i call-centrum banky. Masivní stížnosti se však nekonaly. „Zhruba dvacítka klientů nám zavolala, že jsme jim otevřeli oči,“ přibližuje Vosála. Dalších dvacet klientů experiment rozohnil a některým zvedl tlak natolik, že v telefonátech zaznívalo: „Mám z toho infarkt!“
Jeden klient pak reagoval naprosto unikátně: „Já se budu přihlašovat do internetového bankovnictví, kdy chci a kde chci.“ Banka přitom spočítala, že kdyby šlo o skutečný hackerský útok, přišli by důvěřiví klienti až o 20 milionů korun.
„Lidé si mnohdy nepřijdou jako atraktivní terč pro hackera. Ale to, že nemají na účtu miliony, neznamená, že jsou pro hackery nezajímaví,“ uzavírá Tomáš Kořínek, člen představenstva ČSOB odpovědný za řízení rizik.
10. června 2016 |
