"Ve stávající podobě burza nemůže přežít dlouhou dobu. Už brzy uvidíme odcházet další akcie," upozornil místopředseda burzovní komory a zároveň zástupce největšího akcionáře burzy, skupiny ČSOB, Michael Jasanský.
Očekává se, že z burzy budou staženy akcie České spořitelny a Českých radiokomunikací, které patří mezi sedm hlavních cenných papírů obchodovaných v klíčovém systému SPAD. Na něm probíhá více než 90 procent z celkového objemu obchodů.
"Po privatizaci by mohly odejít akcie Českého Telecomu, které přitom představují až třicet procent likvidity na burze," dodal Jasanský.
To by pro burzu znamenalo další těžkou ránu a pravděpodobně i odliv jejích členů. Naopak předseda výboru pro burzovní obchody v komoře, Jan Sýkora ze společnosti Wood & Company, nevidí situaci tak černě.
"O konci burzy se mluví od roku 1994. Co je zajímavé, že počet titulů se snížil, ale objemy obchodů s akciemi se za poslední půlrok zdvojnásobily, oproti průměrům za poslední tři až čtyři roky," řekl.
Spojit se. Ale s kým?
Jednou z priorit nové strategie má být spolupráce či spojení s některou z vyspělých evropských burz. Podle nového předsedy burzovní komory Dušana Barana z České spořitelny musí přinést tento krok růst objemu obchodů díky obchodování zahraničních cenných papírů, ale také úspory nákladů na informační systémy.
"Burza by měla svoje snahy o integraci akcelerovat. Buď vstupem strategického partnera přímo do burzy, nebo propojením se zahraničním trhem," říká i šéf Komise pro cenné papíry František Jakub. O tom, jak by měla vypadat případná integrace s nějakou zahraniční burzou, zatím není podle Jasanského rozhodnuto.
"V každém případě se pražská burza musí nejprve sama zlepšit, spojovat ji v tomto stavu by nemělo žádnou cenu," upozornil.
Stejně jako Baran ani on nevěří, že by v dohledné době mohlo dojít k propojení regionálních burz střední Evropy, protože jejich názory jsou značně rozdílné. "Cesta spolupráce burz v regionu vedoucí k vytvoření společného trhu akcií však zatím není zcela vyloučena," uvedl Baran pro ČTK.
Ještě nedávno se na pražské burze mluvilo o tom, že by jejím ženichem mohl být i americký trh technologických akcií Nasdaq. "To byl pouze neoficiální návrh bývalého předsedy burzovní komory George Jedličky, prostě o tom jen mluvil, ale to je zcela nereálné," uvedl zdroj, který se jednání účastnil. Jedlička rezignoval na funkci letos v březnu právě poté, co se jeho představy o burze rozešly s názory ostatních členů komory.
Nová strategie by kromě kroků k integraci burzy měla podle Jasanského řešit otázky, zda musí trh sídlit v centru Prahy, jestli je řádně financován nebo jestli musí vlastnit dceřinou společnost UNIVYC. Za klíčový považují odborníci tlak na vládu a na parlament, aby se obecně zlepšily podmínky nejen pro burzu, ale i na kapitálovém trhu. "Pokud chceme v této zemi kapitálový trh, tak se jeho fungování také musí podporovat," zdůraznil Jasanský.
Šéf komise Jakub vidí problém konkrétněji. "Mělo by se změnit zdanění kolektivního investování a obecně zdanění výnosů z cenných papírů, aby systém byl přehlednější a modernější," řekl.
Nové akcie může dodat stát
Kabinet by měl podle členů burzy například při privatizaci přemýšlet o tom, zda neprodat část akcií právě přes burzu. V úvahu podle nich přicházejí České aerolinie, Česká správa letišť nebo Česká pošta. Bolavým místem je neschopnost burzy přilákat nové emise.
Žádný z tuzemských podniků od dob kuponové privatizace nezískal peníze na svůj rozvoj uvedením akcií na trh. V Polsku či Maďarsku jde o běžnou praxi. Výjimkou byla příprava emise brněnské společnosti Limart, ta však byla loni na podzim pro nezájem investorů zrušena. "Myslím si, že je reálné, aby se první primární emise objevila na trhu v roce 2003," soudí Baran.
Jasanský připouští, že atraktivních firem, o jejichž akcie by byl zájem, je málo. "Je nedostatek opravdu atraktivních titulů. Investor nechce jen akcii, u níž lze očekávat růst ceny, ale především musí být likvidní," soudí Jasanský. Nové emise tak podle něj mají šanci, pokud přijdou z oblasti padesáti největších tuzemských firem.
Jednou z prvních by mohla být ČSOB, jejíž uvedení na trh slibuje i majitel banky, belgická KBC Bank. Za stažení akcií spořitelny slibuje, jakoby výměnou, uvedení svých vlastních akcií na burzu rakouská Erste Bank.
