Na začátku bylo ministerstvo
Ministerstvo financí (MF) 2.června 2005 představilo dokument, který navrhoval změny v bankovním sektoru a chtěl posílit nejen konkurenční prostředí, ale i zlepšit postavení klientů bank v České republice. Dokument měl být základem pro veřejnou diskusi, do které se vedle České národní banky a bankovního sektoru měly zapojit nejen organizace na ochranu spotřebitele, ale i široká veřejnost. Ta dostala do konce června možnost vyjádřit se k dané problematice. MF počítalo s tím, že do 30.9. představí vyhodnocení diskuse včetně analýzy nákladů a přínosů i návrhy opatření.
Po zveřejnění dokumentu nastal velký povyk. Hlavním tématem debaty se stal obtížný přechod klienta od jedné banky k druhé a poplatek, který si většina bank v té době za zrušení účtu účtovala. MF však mělo na banky i další požadavky. K těm nejzajímavějším patřily: přehledné ceníky služeb, jednodušší produkty se stejnými názvy, zprůhlednění balíčků služeb, možnost přenositelného čísla účtu z banky do banky, povinnost zveřejňovat nejméně měsíc dopředu změnu sazebníku, vytvořit jednotnou databázi bankovních produktů, kde by si klient mohl porovnat jejich výhodnost.
Co na to banky?
Padla i silná slova, že pokud banky dobrovolně své služby nepřizpůsobí plánu MF, hodlá jim to ministr nařídit zákony. Banky se bránily prohlášeními, více či méně o návrzích MF debatovaly v expertní skupině (složené ze zástupců ministerstva a bank a spotřebitelských organizací) a také měnily sazebníky a rušily poplatky. Od srpna 2005 přestali hned tři banky účtovat poplatek za zrušení účtu (Česká spořitelna, GE Money Bank, Raiffeisenbank) a některé i snižovaly poplatky za transakce (Poštovní spořitelna).
V polovině srpna MF obeslalo banky dokumentem, který měl pomoci oběma stranám v dialogu. Bylo to 88 otázek a banky na ně vypracovaly odpovědi do 30. srpna. V polovině září se sešli zástupci MF a bankovního sektoru k další debatě. Zástupci bank byli seznámeni s dalším vývojem problému a s tématy, které by měla zpracovat Česká bankovní asociace (ČBA), která se ujala role mluvčí bankovního sektoru.
|
Témata k projednání, na kterých se shodly MF a ČBA:
|
V říjnu oznámil ministr financí návrh řešení zlepšení postavení bankovního klienta. MF navrhovalo legislativní změny v několika oblastech. Čekalo se na vyjádření ČBA a MF žádalo záruky, že banky přistoupí na dohodu a budou např. uvádět celkové ceny transakcí, zpřístupní sazebníky a zlepší informování klientů. Jestliže by samoregulace v rámci bankovního sektoru ve výše jmenovaných i dalších oblastech selhala, chtělo MF situace řešit změnou zákonů.
Dohodneme se? Snad...
K 1. listopadu poslední z velkých bank – ČSOB – odstranila poplatek za zrušení účtu. Banky o sobě daly vědět v polovině listopadu. Prostřednictvím ČBA vydaly stanovisko k materiálu MF a na přelomu listopadu a prosince byl představen i kodex, kterým chtěly upravit svůj vztah ke klientovi. Ke shodě MF a bank však došlo až v druhém prosincovém týdnu. 7.12. se banky a MF dohodly a podepsaly dohodu o zlepšení postavení bankovních klientů, které budou dodržovat dobrovolně a MF jim to nebude nařizovat zákonem.
Jak banky vstoupily do nového roku?
Například Komerční banka oznámila změnu sazebníku poplatků, ze kterého odstranila velký počet položek již 1.12. 2005 a platit začal od 1.1. 2006. Česká spořitelna představila svůj Kodex chování vůči klientovi. ČSOB zjednodušila a zpřehlednila od února 2006 sazebník srovnáním položek do tabulek.Ostatní banky změny také začaly ohlašovat několik týdnů dopředu.
 |
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Čtěte - Vyplatí se? |
K výrazným slevám u bankovních služeb však rozhodně nedošlo. Jednoduchosti a přehlednosti v poskytovaných službách a produktech se banky snaží dosáhnout různě, dalo by se říci, že se však klientovi ochotněji věnují, i když se zeptá, kolik bude za službu platit. V březnu letošního roku dokonce i GE Money Bank zpřehlednila svůj sazebník poplatků a její klienti již nemusejí sčítat např. poplatek za výběr hotovosti z bankomatu (výběr + účetní položka).
Debata o bankovních poplatcích dala dokonce podnět ke vzniku webových stránek www.bankovnipoplatky.com, které dodnes přinášejí přehled o dění v bankovním sektoru, ale díky nim mohly tisíce klientů vyjádřit svůj nesouhlas s poplatkovou politikou bank, nebo zvolit nejabsurdnější bankovní poplatek (kterým se mimochodem stal poplatek za příchozí platby).
Kliente, je to na tobě
Nespokojení klienti tedy mají již několik měsíců možnost změnit banku, kdykoli budou chtít. Poplatek za zrušení účtu lze nyní nalézt pouze u Poštovní spořitelny (200 Kč postžirová konta), a tak mohou banku měnit dle libosti, neboť ani za rušení trvalých příkazů nebo inkas pomocí kanálů přímého bankcnovtví většinou neúčtují poplatek. K masovému přilévání klientů z banky do banky však očividně nedochází. I když ještě dnes mnoho klientů není spokojeno se svou bankou. Snaha MF tedy určitě zčeřila vody českého bankovního rybníka, ale pokud klienti nejsou spokojeni, měli by to dávat finančním ústavům svými aktivitami více najevo.
Změnili jste banku po té, co neúčtuje poplatek za zrušení účtu? Co myslíte, že by banky měly změnit na svém přístupu ke klientovi? Napište nám své názory.
