Nejhorší finanční znalosti mají mladí lidé ve věkové kategorii 19 až 29 let. A to i přesto, že výuka finanční gramotnosti probíhá na středních školách již od roku 2009 a do vzdělávacích programů pro základní školy byla zařazena od roku 2013.
„Stále platí, že nejlepším učitelem je sám život, navíc těm úplně zásadním postojům a návykům se tak jako tak učíme ve své rodině. I v případě finančního vzdělávání může škola poskytnout jen omezený, byť samozřejmě velmi cenný základ, a je jen na nás, zda ho budeme později ve svém rozhodování využívat,“ upozorňuje Helena Brychová, gestorka pro finanční vzdělávání České bankovní asociace (ČBA).
V praktických otázkách Češi plavou
Průzkumu ČBA se zúčastnili respondenti z celé České republiky, kteří odpovídali na 11 kvízových otázek. Přidali jsme k nim dalších šest otázek, které se objevují i v našich kvízech. Vyzkoušejte si, jak jste na tom s finančními znalostmi a nakolik se vyznáte ve finančních pojmech.
Kvíz: změřte svou finanční gramotnost
Dlouhodobě činí Čechům největší problémy praktické otázky, například výhodnost sazby počítané ročně, oproti sazbě počítané měsíčně, správně ji dokáže zodpovědět pouze 36 % dotázaných. Tuto znalost přitom využijeme nejen v případě, že si bereme úvěr, ale i pokud chceme vědět, jak výhodně spoříme.
Na 56 % dotázaných také netuší, že jejich vklady u tzv. peer-to-peer poskytovatelů půjček nejsou nijak pojištěny. „Peer-to-peer půjčky jsou trendy, ale bezpečnost takových vkladů nelze porovnávat s bankami, u nichž jsou vklady na běžném účtu pojištěny do výše 100 tisíc eur, respektive ekvivalentu této částky v českých korunách. Finanční prostředky vložené do systému peer-to-peer půjček však nejsou vkladem, nýbrž investicí,“ přibližuje Helena Brychová.
Víc lidí si tvoří finanční rezervu
Z letošního průzkumu letos vyplynula i pozitivní zjištění. Finanční rezervu si tvoří už 73 procent Čechů, což je o 13 procent lidí víc, než tomu bylo v roce 2017.
V průměru si odkládáme necelých pět tisíc korun. „Pravděpodobně to souvisí i s vyššími platy, z nichž jsou lidé schopni si v době dnešní ekonomické konjuktury lépe našetřit. Celkově si více si odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním,“ komentuje Jana Hamanová, ředitelka průzkumu z agentury SC&C.
Třetina lidí ale neví, jak dlouho by se svou finanční rezervou vydržela v případě ztráty příjmu. „Stranou bychom měli mít po ruce alespoň takovou částku, abychom bez příjmu vydrželi v klidu dál žít šest měsíců,“ radí Helena Brychová. Tomuto ideálu se však blíží pouze 15 procent Čechů a 28 procent by vydrželo od jednoho do tří měsíců.
Peníze na stáří řada lidí neřeší
Češi mají poměrně jasno v tom, že by na důchod chtěli mít naspořeno v průměru asi 1,5 milionu korun. Realita je ale taková, že peníze na stáří řada lidí moc neřeší. Celkem 45 procent lidí přitom uvádí, že má na penzi naspořeno méně než 300 tisíc a 39 procent Čechů nemá naspořeno nic. Alarmující přitom je, že to platí i o generaci, která je těsně před důchodem, anebo se tomuto věku blíží.
„Určit jednoznačnou výši, která by platila pro každého, není možné. Měli bychom ale mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba nás může čekat a jaké bychom mohli mít ve stáří výdaje. Musíme počítat s tím, že důchod poskytovaný státem pokryje jen to nejnutnější, na vše ostatní si musíme naspořit sami,“ upozorňuje Helena Brychová.
