Studie analyzovala období od roku 1993 do 2017 a přináší dobrou zprávu: Bohatneme rychleji, než se zadlužujeme. Bilance domácností u bank byla pozitivní po celé období 1993 až 2017. Vklady domácností oproti úvěrům u bank byly ke konci roku 2017 vyšší dokonce o 772 miliardy korun. Do bank tedy více vkládáme, než si z nich půjčujeme.
Ze studie současně vyplývá, že české domácnosti si u bank ukládají čím dál více svých peněz. Nejvíce finančních prostředků však máme na běžných a spořicích účtech, zatímco termínované vklady jsou zejména od poslední krize v závěru minulé dekády výrazně méně populární. Podle odborníků to svědčí o přetrvávajícím konzervatismu části českých domácností a o tom, že si chtějí držet finanční rezervu pro nenadálou potřebu.
„Nárůst objemu prostředků, které domácnosti drží v poslední dekádě na běžných a spořicích účtech, souvisí také s poklesem úrokových sazeb na termínovaných vkladech na rekordně nízké úrovně,“ vysvětluje docent Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE, jenž je jedním z autorů studie.
Příznivý vývoj celkového objemu vkladů u bank zastírá ovšem rozdíly mezi domácnostmi. Dá se totiž předpokládat, že jedna skupina domácností šetří a vytváří si v bankách depozita, zatímco druhá skupina rodin si peníze v bankách půjčuje. „Z hlediska strukturálního pohledu může být ukazatel, že jedni spoří a druzí si půjčují, stabilní, ve skutečnosti však může docházet k předlužení určité skupiny domácností,“ upřesňuje spoluautor studie profesor Martin Mendel z Fakulty financí a účetnictví VŠE.
Dluhové zatížení domácností celkově roste
Z analýzy zároveň vyplývá, že dluhové zatížení domácností – tedy stav spotřebních úvěrů a úvěrů na bydlení v poměru ke mzdám a platům – roste. „Růst tohoto poměru signalizuje, že zadluženost pomáhala stimulovat ekonomický růst, ale prostor jejího dalšího růstu se postupně vyčerpává,“ říká docent Petr Teplý.
Argument, že zadlužení domácností je v řadě vyspělých zemí daleko vyšší než v Česku, není podle odborníků přijatelný. „V mezinárodním srovnání je sice zadluženost českých domácností menší nebo dokonce výrazně menší, než je tomu v případě některých vyspělých ekonomik, ovšem ekonomická vyspělost země je jen jedním z měřítek pro posouzení přiměřenosti této zadluženosti,“ poznamenává Petr Teplý.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
Podle autorů studie hrají roli i další faktory, jako je například tradice nájemního či vlastnického bydlení, hospodářská politika a s ní spojená úroveň zadlužení ostatních sektorů, rating země a z toho pramenící vysoká úroková míra u spotřebitelských úvěrů.
Celkově bohatneme, nebojíme se už investovat
Pohled na celkovou majetkovou situaci českých domácností ukazuje, že jako celek bohatneme. Zatímco v roce 2008 vlastnily české domácnosti majetek v hodnotě 9,1 bilionu korun, v roce 2017 dosáhl hodnoty 12,5 bilionu korun. Během deseti let tak celková hodnota jmění českých domácností vzrostla o 37,5 procenta.
Celková hodnota jmění zahrnuje souhrn finančních a nefinančních aktiv
|
S příchodem krize před deseti lety některé domácnosti začaly přesouvat své prostředky do bezpečnějších aktiv, jako jsou nemovitosti, půda a cennosti. „Domácnosti se v posledních deseti letech naučily hledat možnosti, jak své prostředky lépe zhodnotit výhodnými investicemi. Své úspory se již nebojí ukládat i do finančních aktiv,“ vysvětluje Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace.
Ve finančních aktivech domácností vůbec nejrychleji rostlo držení dlouhodobých cenných papírů ze 17 miliard na 152 miliard korun, což je bezmála devítinásobek. „Tento růst svědčí o rychle rostoucím zájmu domácností o institucionální dluhopisy tuzemských i nadnárodních společností,“ uzavírá Miroslav Zámečník.
