Počet lidí spadajících celosvětově do „spotřebitelské třídy“ vzroste v příštích dvou desetiletích o více než polovinu a zahrne tak 90 % globální populace, odhaduje společnost Trajectory s využitím dat OSN. Podle odhadu OECD dosáhne v roce 2020 počet spotřebitelů ve střední třídě 3,2 miliardy lidí a v roce 2030 vzroste až na 4,9 miliardy.
Spotřebitel je ten, kdo nakupuje zboží a služby nad rámec základních potřeb a pouze pro osobní užití. Podle Světové banky se spotřebitelem stává člověk, jehož příjmy překročí hranici dvou dolarů za den.
S rostoucí spotřebitelskou třídou se významně zvýší i globální poptávka, a firmám po celém světě se tak otevřou nové příležitosti. To se týká i tuzemských společností.
Trendy na klíčových trzích pro český export
„Poměr exportu České republiky k HDP je 85 %, proto bude pro české firmy obzvláště důležité sledovat nové trendy, aby si i v budoucnu zajistily udržitelný ekonomický rozvoj. Měly by se adaptovat na změny ve spotřebitelské poptávce, zvažovat zeměpisné zaměření a přemýšlet i o kultuře zemí, které se nově více orientují na spotřebu. Změny v trendech spotřebitelské poptávky neovlivňují jen maloobchod, ale celý dodavatelský řetězec – od malých výrobců specializovaných součástek až po obří konsorcia,“ míní Michael Hordley, generální ředitel HSBC Bank.
Pro Česko hraje mezinárodní obchod i vývoj trendů spotřebitelské poptávky u hlavních obchodních partnerů zásadní roli. V povaze poptávky Německa, Polska, Francie a Velké Británie existují rozdíly, které mají konkrétní vliv na spotřební zvyky.
Například Německo má nejvyšší podíl nejstarší populace (21,2 % nad 65 let) a oproti tomu Polsko má obyvatelstvo nejmladší (15 % nad 65 let). Ve Francii kladou stále větší nároky na „etické kvality zboží a služeb“ a ve Velké Británii si nejvíce cení spolehlivosti. Mimo Evropu je již několik let v řadě nejrychleji rostoucím exportním trhem USA, mající vysoká očekávání týkající se značek - před módností však dávají také tam přednost etické výrobě. Jedná se zároveň také o spotřebitele, kteří nejvíce nakupují on-line.
Hlavní trendy, které mají vliv na rozvoj nových příležitostí pro obchodní vztahy.
Ve spotřebě celosvětově roste rozhodovací role žen. Ty dnes tvoří větší část pracovní síly a jejich celosvětové příjmy vzrostou do roku 2018 na 18 bilionů dolarů (z 12 bilionů v roce 2010). Firmy by proto na ženy měly cílit jako na běžné spotřebitele s kupní silou a překonávat genderové předsudky.
Technologie a síla dat
Rozvoj digitálních technologií, rostoucí počet chytrých telefonů a nárůst počtu uživatelů internetu mění zásadním způsobem přistup k výběru peněz a platbám za zboží a služby. Lidé mají dnes lepší přístup k informacím a mohou tak být při rozhodování více kritičtí.
Digitální revoluce dala zákazníkům možnost rozhodovat se na základě svých osobních hodnot a s využitím sociálních médií se do hledáčku dostává stále více i etika podnikání. Důvěra je základem rostoucí ekonomiky sdílení, kde stále častěji dostává přednost výměna zboží nebo dočasné využití před vlastnictvím.
Je třeba sledovat zejména spotřebitelské postoje tzv. generace mileniálů. Ti ve světě technologií vyrostli a také pocítili v době svého vstupu na trh práce následky globální krize roku 2008. Boston Consulting Group odhaduje, že se jedná o nejpočetnější generaci, utrácející 1,3 bilionu dolarů ročně.
I celosvětová populace lidí nad 60 let se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, z nynějších 12 na 22 %. V roce 2020 převýší poprvé počet příslušníků generace nad 60 let počet dětí mladších pěti let. Zároveň by firmy v rámci „starší populace“ měli začít rozlišovat skupiny v závislosti na potřebách podle věku (například „mladí senioři“, „aktivní senioři“, „starší senioři“) a dále překonávat zažité předsudky pohledu na starší generaci.
